Profesor psychiatrie Jan Volavka zasvětil většinu svého profesionálního života výzkumu násilného chování a stal se jedním z celosvětově nejuznávanějších odborníků v této oblasti. Přednášel a věnoval se studiu násilí především na NYU (New York University) a v Nathan Kline Institute v USA.
Jako desetiletý chlapec zažil nacistické vězení, jak píše ve své knize Biologie násilí, a to ho do určité míry formovalo v orientaci na tuto oblast později v psychiatrii. V roce 1968 po vojenské invazi do Československa emigroval profesor Volavka do USA. Nadále významně pomáhal mnoha českým a dalším odborníkům z postkomunistického bloku získat profesionální zkušenosti ve vědeckém výzkumu v USA. Po roce 1989 profesor Jan Volavka přednášel v Praze o osudu své matky Hany Volavkové, která byla ředitelkou Židovského muzea, a dosud často přednáší na různých konferencích v Čechách a na celém světě, převážně o problematice výzkumu násilí u schizofrenních pacientů a farmakologických a dalších (převážně biologických) faktorech, které ho ovlivňují.
Profesor Volavka, kterého jeho blízcí oslovují Vojto, se snažil naučit své žáky kritickému myšlení a zaujetí pro výzkum. Kritickým a inspirujícím učitelem zůstává dosud, jako hodnotitel navrhovaných studií a grantů a sepsaných publikací. Za to jsme mu všichni velmi vděční a přejeme mnoho zdraví a radosti z nových lyží a bezpečných výletů na kole i jinak.
Hana Papežová