Česká a slovenská psychiatrie
Časopis
Psychiatrické společnosti ČLS JEP
a Psychiatrickej spoločnosti SLS
referáty o literatuře
- AKTUÁLNÍ ČÍSLO
- ARCHIV
- VYHLEDÁVÁNÍ
- PERIODIKUM
- REDAKČNÍ RADA
- PŘEDPLATNÉ
- INZERCE
- AKTUALIZOVANÉ
POKYNY
PRO AUTORY
- ISSN 1212-0383
- © Česká a Slovenská psychiatrie 2024
- © Galén 2024
REFERÁTY O LITERATUŘE
Imboden C, Hatzinger M.
Agomelatine-induced akathisia with
concomitant duloxetine medication: A case report
(Akatize
způsobená agomelatinem při doprovodné léčbě duloxetinem: kazuistika)
Pharmacopsychiatry 2012; 45 (4): 162-163
Dvacetidevítiletá depresivní, jinak zdravá pacientka byla léčena agomelatinem a duloxetinem. Později se u ní vyvinula akatize, která vymizela po vysazení agomelatinu. Švýcarští autoři (pracoviště Basel a Solothurn) předpokládají, že příčinou byla farmakodynamická léková interakce vedoucí k nadměrné noradrenergní stimulaci. Proto doporučují jen pozvolnou titraci dávek při kombinaci těchto dvou látek k minimalizaci rizika vedlejších účinků.
Park SJ, Gunn N, Harrisson SA.
Olanzapine and benztropine as
a cause of ischemic collitis in a 27-year-old man
(Olanzapin a
benztropinjako příčina ischemické kolitidy u 27letého muže)
Journal of
Clinical Gastroenterology 2012; 46 (6): 515-517
Ischemická kolitida je vzácný nepříznivý důsledek léčby antipsychotiky a je nejčastěji spojena s fenotiazinovou skupinou antipsychotik a atypickými antipsychotiky, jako jsou klozapin a olanzapin. Toto riziko je dále zvýšeno, když jsou antipsychotika užívána společně s anticholinergiky.
Američtí autoři (specializované pracoviště v San Antonio, USA) popisují případ 27letého muže s anamnézou bipolární poruchy a deprese, který byl přivezen na oddělení JIP pro 6 dní trvající zácpu, bolest břicha, nauzeu a zvracení. Během předchozích dvou týdnů byl jeho lékový režim, zahrnující valproát sodný, aripiprazol a trihexyfenidyl, změněn na olanzapin, benztropin a bupropion. Vyšetření břicha a pánve počítačovou tomografií prokázalo kolitidu. Kolonoskopie prokázala závažnou ischemickou kolitidu, která byla potvrzena při biopsii.
Vezmeme-li v úvahu časovou spojitost mezi novými léky a začátkem příznaků, pak byla ischemická kolitida pacienta pravděpodobně způsobena olanzapinem nebo kombinací olanzapinu a benztropinu, pravděpodobně z důvodu jejich anticholinergních vlastností.
Ošetřující personál by si tedy měl důkladně všímat anamnézy a poradit pacientům ohledně rizik zácpy, zejména když začínají léčbu antipsychotiky, obzvláště s anticholinergním působením. Navzdory skutečnosti, že je ischemická kolitida vzácným nepříznivým důsledkem léčby antipsychotiky, je podle autorů důležité vzít ji v úvahu pro její možný smrtelný důsledek.
MUDr. Jaroslav Veselý