Česká a slovenská psychiatrie

Časopis
Psychiatrické společnosti ČLS JEP
a Psychiatrickej spoločnosti SLS

souborný článek / review article

• AKTUÁLNÍ ČÍSLO
• ARCHIV
• VYHLEDÁVÁNÍ
• PERIODIKUM
• REDAKČNÍ RADA
• PŘEDPLATNÉ
• INZERCE
• AKTUALIZOVANÉ
  POKYNY
  PRO AUTORY

• ISSN 1212-0383

• © Česká a Slovenská psychiatrie 2024
• © Galén 2024

• Úvodní strana
• Webmaster
• Provozovatel
  webu

SOUVISLOST MUŽSKÉ SEXUÁLNÍ ORIENTACE A POŘADÍ NAROZENÍ: REVIEW

LINK BETWEEN MALE SEXUAL ORIENTATION AND BIRTH ORDER: A REVIEW

---

ÚVOD

Pořadí narození a efekt starších bratrů

Navzdory celé řadě biologických a psychologických výzkumů zabývajících se možnými příčinami a souvislostmi homosexuální orientace (tj. sexuální přitažlivosti k jedincům stejného pohlaví) není dosud její příčina zcela jasná. Přestože se většina současných odborníků shoduje na tom, že v etiologii homosexuality hraje podstatnou roli nějaká biologická (ať již genetická, či endokrinologická) složka, nebyly dosud průkazně identifikovány konkrétní mechanismy stojící za vznikem tohoto fenoménu. Téma možných příčinných souvislostí homosexuální orientace je velmi obsáhlé a přesáhlo by rámec této práce, proto se zde budeme zabývat jedním konkrétním faktorem, u nějž se opakovaně zjistilo, že s homosexualitou signifikantně souvisí. Ukazuje se, že v rámci sourozenců jsou homosexuálně orientovaní muži ve srovnání s muži heterosexuálními později narozeni.^1,2 Protože však tento efekt pořadí narození nebyl prokázán u lesbických žen, bude se následující text věnovat pouze mužům.

Původní myšlenka, že by pořadí narození mohlo souviset se sexuální orientací, se zrodila u kanadského psychiatra Eliota Slatera³ (následovaného Edwardem Harem a Patem Moranem) v 60. letech 20. století. Ve svých studiích používali pro určení pořadí narození u zkoumaných osob index (nyní znám pod názvem "Slaterův index"), který se rovná poměru počtu starších sourozenců jedince k  součtu všech jeho sourozenců. Tento index nelze počítat v případě jedináčků, ale ostatní se touto metodou zařadí mezi čísla 0 a 1, přičemž 0 označuje prvorozeného a 1 posledního narozeného. Nejstarší studie srovnávaly pořadí narození homosexuálních jedinců s průměrem Slaterova indexu obecné populace a  zjistily, že ve srovnání s populačním průměrem jsou homosexuálové později narození. I přes skutečnost, že výzkumné vzorky homosexuálních jedinců tvořili v těchto studiích většinou pacienti psychiatrických klinik (tedy nikoliv reprezentativní vzorek populace), byly tyto výsledky následně zopakovány i na neklinických vzorcích.^4,5 Tento výsledek však může znamenat několik možností - homosexuální muži mohou mít více starších bratrů, více starších sester, anebo méně mladších bratrů či méně mladších sester než heterosexuálové. Výzkumy nicméně ukazují, že s mužskou sexuální orientací souvisí zejména počet starších bratrů, nikoliv mladších bratrů, ani mladších či starších sester.^1,6 Tento jev se tedy v odborné literatuře označuje termínem efekt starších bratrů a v populární či populárně-vědecké literatuře se lze setkat s termínem efekt velkého bratra. V jednom výzkumu se dokonce ukázalo, že výskyt jakéhokoliv počtu starších sester snižoval pravděpodobnost homosexuality či bisexuality u  mužů,⁷ ovšem podle jiných studií se zdá, že kromě starších bratrů mohou mít homosexuální muži také více starších sester, což autoři těchto studií interpretují jako zvýšený výskyt homosexuality zejména v obecně početných rodinách.^8,9 V jednom velkém reprezentativním výzkumu z Dánska se dokonce žádný efekt starších bratrů neukázal, homosexuální muži měli pouze více starších sester než heterosexuálové.10 Do této studie však byly zařazeny pouze sezdané páry a na základě pohlaví partnerů byla určena jejich sexuální orientace - sezdané homosexuální páry však mohou představovat specifický vzorek dánské homosexuální populace.

Efekt starších bratrů zřetelně prokázala metaanalýza se vzorkem více než deseti tisíc mužů, do níž byly zahrnuty všechny do té doby provedené výzkumy týmu vedeného světoznámým americko-kanadským sexuologem Rayem Blanchardem.^2,* V nedávné době byla provedena obří studie za pomocí společnosti British Broadcast Company (BBC), z níž výzkumníci pro účely výzkumu sexuální orientace čerpali data od více než osmdesáti tisíc mužů a dospěli opět ke stejným výsledkům - homosexuální muži mají ve srovnání s heterosexuálními muži více starších bratrů.¹¹ Stejný výsledek úspěšně zopakovaly i nezávislé výzkumy na jiných populacích, konkrétně v Itálii,¹² Anglii,^8,13 u amerických Afroameričanů¹⁴ a také na Samoi.^15,** Ukázalo se, že efekt starších bratrů se objevuje i u méně početných skupin homosexuálů - více starších bratrů v porovnání s kontrolními skupinami vykazují např. homosexuální transsexuálové z mužů na ženy (tj. male-to-female) a muži trpící genderovou dysforií,^16,17,*** dále také pedofilní muži přitahovaní k chlapcům18 a  stejný výsledek platí i pro sexuální agresory, jejichž oběťmi jsou muži.¹⁹ Všechny tyto skupiny mužů mají více starších bratrů ve srovnání s kontrolními, gynefilními muži.

Síla souvislosti pořadí narození a homosexuální orientace

Ačkoliv efekt starších bratrů se ukázal jako spolehlivý prediktor mužské homosexuální orientace, ne každý později narozený muž je homosexuální. Ve studii Blancharda a Bogaerta²⁰ bylo zjištěno, že každý další starší bratr zvyšuje pravděpodobnost homosexuality mladšího bratra o 33 %. V jiné studii se pravděpodobnost výskytu homosexuality u každého dalšího mladšího bratra pohybovala okolo 28 %.²¹ Blanchard tedy uzavírá, že celková šance, že bude náhodně vybraný muž homosexuál, se pohybuje kolem 2 % a starší bratr tuto pravděpodobnost zvýší jen asi na 2,6 %.

Dále je třeba vzít v potaz, že ne každý homosexuální muž má starší bratry. Některé studie totiž ukazují, že pozdější pořadí narození mezi bratry neplatí pro všechny homosexuální muže. Cantor et al.²² zjistili, že 15,1 %  homosexuálních mužů (tedy zhruba každý sedmý homosexuálně orientovaný muž) je v rámci svých bratrů později narozených. Výsledky druhého výzkumu ukazují, že efekt pořadí narození mezi bratry se vyskytuje až u 28,6 % homosexuálních mužů.²³ Efekt pořadí narození mezi bratry je tedy spojen s nezanedbatelným vzorkem homosexuálních mužů v rámci celkové populace homosexuálně orientovaných mužů, nicméně nelze jej vztahovat na celou homosexuální minoritu.

Když ne u všech, tak u kterých homosexuálních mužů se pak efekt starších bratrů vyskytuje? Blanchard et al.¹⁷ nabídli řešení: vyšší počet starších sourozenců stejného pohlaví byl zjištěn pouze u extrémně genderově non-konformních^**** homosexuálních mužů. Vysoké procento bratrů u femininních i transsexuálních homosexuálů je specifickým fenoménem, který nelze vztahovat na celou populaci homosexuálně orientovaných mužů a vyžaduje zřejmě také zvláštní vysvětlení. Zdá se, že pozdní pořadí narození v rámci bratrů obecně zvyšuje pravděpodobnost dětské genderové nonkonformity a ta obecně zvyšuje pravděpodobnost homosexuální orientace v  dospělosti.²⁴ V neposlední řadě je třeba vzít v potaz fakt, že velikost rodiny v západní společnosti během posledních sta let značně klesla, a když i v dnešní době se efekt pořadí narození vyskytuje u nějakých 29 % homosexuálních mužů, lze předpokládat, že v minulosti bylo homosexuálních mužů daleko více. A  ten samý předpoklad by měl platit pro společnosti, kde k přechodu od velkých k  malým rodinám ještě nedošlo. Data, která by tyto předpoklady testovala, však zatím nejsou k dispozici.

TEORIE VYSVĚTLUJÍCÍ FENOMÉN POŘADÍ NAROZENÍ

Nalezení souvislostí mezi nějakými dvěma znaky často svádí ke kauzálním interpretacím - vzniká jeden jev na základě působení jevu druhého? Je pozdní pořadí narození mezi bratry příčinou mužské homosexuality? Vzhledem k tomu, že efekt starších bratrů se nevyskytuje u celé populace homosexuálních mužů, je třeba na tento jev nahlížet spíše jako na jeden z mnoha možných faktorů, jež mohou se vznikem mužské přitažlivosti k jedincům stejného pohlaví souviset. Nabízí se otázka, zda starší bratři ovlivňují sexuální orientaci svých mladších bratrů ještě in utero anebo později, během dětství či adolescence. Nutno dodat, že tyto možnosti nemusejí být nutně v rozporu.

Psychosociální teorie

Starší teorie, týkající se vzniku homosexuality, byly silně ovlivněny pojetím homosexuality jako duševní poruchy, a ačkoliv homosexualitu někteří autoři nepovažovali přímo za duševní poruchu, chápali ji jako poruchu chování, která má psychogenní příčiny podobně jako chronický alkoholismus či nadměrná masturbace.²⁵ Psychogenní příčiny jejího vzniku pak byly předpokladem k léčbě.

Nejčastěji uváděnou teorií vysvětlující souvislost pozdějšího pořadí narození homosexuálních mužů v rámci bratrů je předpoklad, že dotyčný tráví od raného věku mnoho času s jedinci stejného pohlaví, a pravděpodobněji se u něj tedy vyvine i sexuální přitažlivost k mužům. Někteří autoři dále vysvětlují vznik homosexuality na základě tzv. teorie svedení - homosexualita vzniká na základě procesu podobnému imprintingu, tedy vtištění si ideálního sexuálního partnera na základě raných sexuálních zkušeností s partnerem stejného pohlaví.²⁶ Podle této teorie by se dalo předpokládat, že svedení starším bratrem může u  svedeného ovlivnit vývoj sexuální orientace homosexuálním směrem. Nicméně ukazuje se, že homosexuální chování v mladistvém věku ani fakt zjištění homosexuální orientace sourozence nesouvisí s homosexuální orientací dospělého jedince.²⁷ V tomto výzkumu se ukázalo, že naprostá většina homosexuálních mužů, kteří měli nějakého homosexuálního bratra, o svých homosexuálních pocitech věděla ještě před tím, než zjistila podobné tendence u svého sourozence. V  dalším výzkumu bylo navíc zjištěno, že ani obeznámenost s případnou homosexuální orientací sourozence nemusí být pro vývoj homosexuality rozhodující - shoda mezi vzájemnými výpovědím dvojčat a sourozenců o sexuální orientaci těch druhých je nižší, než se dříve předpokládalo.²⁸ Autoři zjistili, že neheterosexuální jedinci častěji označovali svá dvojčata jako neheterosexuální, ačkoli tito se označovali za heterosexuální. Podle tohoto výzkumu správně odhadovalo sexuální orientaci svého sourozence dokonce méně než 50 % participantů.

Jednou z dalších teorií vysvětlujících vznik homosexuality v souvislosti s  pořadím narození je myšlenka, že mužská homosexualita je způsobena příliš intimní, ochraňující či panovačnou matkou, přičemž se předpokládá, že přílišné péči matky je více vystaven zejména později narozený syn.²⁵ Uvedený předpoklad částečně podporují výzkumy ukazující, že více rodičovské pozornosti se skutečně dostává později narozeným dětem, ovšem spíše dcerám a zejména ve vyšším věku matek.²⁹ Jiným vysvětlením je například možný pocit nedostatečnosti muže vůči starším bratrům - to ovšem nemusí znamenat vznik homosexuality, naopak muž se může cítit jaksi nedostatečný právě proto, že je sexuálně orientován jinak než jeho bratři.

Další teorie vysvětluje homosexualitu mužů s více staršími bratry matčiným přáním mít dceru a zároveň zklamáním z dalšího narozeného syna. Nash a Hayes30 argumentují, že zklamání z nenarozené dcery vede matky k tomu, aby své syny vychovávaly jako dívky. To by znamenalo, že v takových rodinách se vyskytuje málo dcer starších než homosexuální muž. To nicméně výzkumy neukazují - jak bylo uvedeno výše, počet starších sester se mezi muži různých sexuálních orientací neliší, nebo homosexuální muži mohou mít dokonce více starších sester.

Novodobější psychosociální teorií je myšlenka E. J. Sullowaye,³¹ který tvrdí, že fenomén pořadí narození reflektuje větší otevřenost vůči experimentování (i sexuálnímu) u později narozených, ovšem tento autor se zaměřuje zejména na temperament člověka vzhledem k pořadí narození, nikoliv na sexuální orientaci. Sulloway totiž hovoří o sexuálním chování - experimentování, které však nemusí znamenat celoživotní sexuální orientaci na jedince stejného pohlaví.³²

Největší kritika psychosociálních teorií efektu starších bratrů spočívá ve výsledku empirické studie, kterou v roce 2006 provedl kanadský psycholog Anthony Bogaert.³³ Ve své studii zkoumal 944 homosexuálních a heterosexuálních mužů a zjišťoval nejen počet starších a mladších sourozenců, ale také to, zda jsou bratři a sestry pokrevnými příbuznými zkoumané osoby či nikoliv. Když si sourozence takto rozdělil do několika kategorií, zjistil, že ve srovnání s  kontrolní skupinou heterosexuálů mají homosexuální muži pouze více starších pokrevních bratrů, tedy bratrů, kteří mají společnou matku, a to ať již spolu vyrůstali, nebo nikoliv. Naopak efekt starších bratrů nebyl prokázán u mužů, kteří vyrůstali se staršími nevlastními bratry. Tyto výsledky naznačují, že environmentální rodinné vlivy zřejmě nehrají v diskutovaném tématu zásadní roli.

S tím souvisí i výsledek dalšího výzkumu, kdy byl brán v potaz celkový počet jednotlivých pohlaví v předchozích těhotenstvích - u matek homosexuálních mužů byl zjištěn vyšší počet dřívějších těhotenství s mužskými plody včetně potracených plodů a plodů, které zemřely při porodu.²¹ Zdá se tedy, že efekt pořadí narození ovlivňuje sexuální orientaci mužů ještě před jejich narozením.

Biologické teorie

Genetické hypotézy

Pozdní pořadí narození člověka přirozeně koreluje s věkem rodičů v době jeho narození. Čím později se člověk v rodině narodí, tím starší jsou jeho rodiče. Tento fakt podnítil některé autory ke spekulacím ohledně možnosti nějakého příčinného vztahu mezi věkem rodičů a vznikem homosexuální orientace. Raschka argumentoval tím, že s vysokým věkem mužů se zvyšuje počet mutací ve spermatogenezi.³⁴ Homosexualita je tedy podle něj alespoň v některých případech důsledkem genetických mutací starších otců homosexuálně orientovaného jedince. Analýza získaných dat ale ukázala, že korelace mezi pořadím narození a sexuální orientací zůstává, i když je věk otců statisticky kontrolován.⁴

Endokrinologické hypotézy

Endokrinologické hypotézy vysvětlující vztah mezi vznikem sexuální orientace a  pořadím narození se soustředí zejména na prenatální působení hormonů na vývoj jedince.

Původně se předpokládalo, že skutečným korelátem sexuální orientace není pořadí narození, ale věk matky. Vyšší pravděpodobnost výskytu homosexuality u  mužů by mohla být způsobena určitými změnami v hladině androgenů, estrogenů a  progestinů, které jsou spojeny s vyšším věkem matky. Proti této hypotéze však hovoří analýzy dat, které ukázaly, že korelace mezi pořadím narození a  sexuální orientací zůstávají, i když je věk matek statisticky kontrolován. Dokonce bylo zjištěno, že matky homosexuálních mužů, kteří mají více starších bratrů, jsou mladší než matky kontrolní skupiny mužů.³³

Další autoři vycházejí z dřívějších výzkumů, které na základě hormonální analýzy krve z pupečních šňůr novorozenců zjistily, že novorozenci mužského pohlaví, kteří jsou v rámci sourozenců narozeni později, mají nižší hodnoty testosteronu než prvorození³⁵ a také mají nižší poporodní váhu.36 Autoři zjistili, že důležitou roli zde hraje interval mezi jednotlivými narozeními - nižší hodnoty uvedených hormonů mají ti muži, kteří se narodí zanedlouho po svém sourozenci. Blanchard a Bogaert³⁷ testovali, zda s intervalem mezi jednotlivými narozeními souvisí výskyt homosexuality, nicméně nezjistili žádné rozdíly v průměrných intervalech narození mezi sourozenci u homosexuálně a  heterosexuálně orientovaných mužů.

Imunologické hypotézy

Podle Blancharda et al. by efekt pořadí narození mohla způsobovat imunitní reakce matky (tzv. hypotéza mateřské imunosenzitivity).^38,39 Podle této hypotézy může imunitní reakci "vyprovokovat pouze mužský plod a po každém těhotenství s mužským plodem je reakce silnější". Jejich hypotéza je založena zčásti na předpokladu, že ženský imunitní systém je zřejmě schopen "si pamatovat" počet mužských (ale ne ženských) plodů, které už dotyčná žena do té doby odnosila, a navíc dokáže při každém dalším plodu svou reakci zesilovat a  působit tak na pohlavní diferenciaci mozkových tkání.

Otázkou bylo, na jakou látku produkovanou mužským plodem matčin organismus reaguje. Někteří autoři za tuto látku považovali testosteron, jehož snížení by v mužském plodu prostřednictvím imunitní reakce matky mohlo ovlivnit pohlavní diferenciaci fetálního mozku.40 Blanchard ale navrhl jinou možnost, protože steroidní hormony většinou antigenní nejsou. Touto látkou, proti níž se matčin organismus brání, by podle něj mohl být některý z histokompatibilních antigenů,***** jež produkují mužské (a obecně samčí), ale nikoliv ženské plody. Výzkumy na zvířatech jasně prokázaly, že mateřský imunitní systém na H-Y antigeny fetálního původu reaguje.³⁹ Podle autorů se H-Y antigeny z mužského plodu mohou dostat do matčina krevního oběhu a zalarmovat její imunitní systém. Matčin organismus jako odpověď vůči H-Y antigenům vyprodukuje protilátky, které procházejí skrze placentu a působí na vývoj mozku plodu. Nutno zdůraznit, že tato reakce se s každým dalším plodem zesiluje, podobně jako např. u Rh systému. Poté tyto protilátky částečně zabrání fetálnímu mozku v jeho pro muže typickém vývoji tak, že jedinec bude později přitahován nikoli k ženám, ale k jiným mužům.

Tento předpoklad by navíc mohl vysvětlovat zjištěné morfologické odlišnosti ve strukturách mozku homosexuálně a heterosexuálně orientovaných mužů, jež ukazují, že homosexuální muži mají pohlavně atypické ty části mozku, jež jsou pohlavně dimorfické.^41,42

Evoluční teorie

Evoluční teorie vysvětlují příčiny popsaného fenoménu z ultimátního hlediska (v souvislosti se zjištěnými proximátními mechanismy popsanými v předešlém oddíle). Skutečnost, že během evoluce vznikla a navíc se v populaci udržela taková forma sexuality, která nenapomáhá reprodukci (či ji dokonce výrazně snižuje, jako v případě homosexuality), představuje pro evoluční teoretiky velkou záhadu. Jedinou teorií, která se zabývá přímo vztahem mezi pořadím narození a homosexualitou z evolučního hlediska, je teorie Edwarda M. Millera.⁴³ Autor chápe efekt pořadí narození jako vedlejší produkt jiného adaptivního mechanismu, který podle něj ovlivňuje osobnost později narozených synů tím, že je do určité míry feminizuje. Důvodem feminizace (a to pouze později narozených mužů v rámci bratrů) je snížení agresivity v rámci kompetice mezi mužskými sourozenci, kteří soutěží jak o přízeň rodičů, tak o  zdroje či partnerky. Nejagresivnější jsou podle autora prvorození synové, kteří se snaží (ve svém vlastním zájmu i v zájmu rodičů) dosáhnout nejpřednějších společenských pozic. Agresivita u později narozených synů by vedla ke sporům mezi bratry a snižovala by tak inkluzivní zdatnost všech bratrů. Důležitou vlastností je tedy u později narozených mužů flexibilita a snaha podporovat starší bratry.

Evoluční teorie obecně lze podpořit spíše nepřímo, a v případě uvedené teorie lze uvést, že homosexuální muži jsou ve srovnání s heterosexuálními muži méně fyzicky (ačkoliv nikoliv verbálně) agresivní a vykazují některé další femininní vlastnosti, jako je vyšší empatie.⁴⁴ Tyto vlastnosti pak mohou skutečně snižovat potenciální agresivitu mezi sourozenci.

Existuje však ještě jedno možné evoluční vysvětlení efektu pořadí narození a  mužské homosexuální orientace. Jak bylo výše uvedeno, několik výzkumů, jak v  západních, tak tradičních společnostech, zjistilo, že homosexuálně orientovaní muži se častěji vyskytují obecně v početných rodinách, což v důsledku znamená (a bylo podpořeno mnoha výzkumy), že matky homosexuálních mužů mají v průměru více potomků než matky, které žádného mužského homosexuálního potomka nemají.^{9, 45} Dokonce se zjistilo, že nejen matky homosexuálů, ale i další ženy v jejich mateřské linii mají více potomků než kontrolní vzorky žen.¹² Autoři těchto studií tedy předpokládají, že výskyt mužských homosexuálů souvisí se zvýšenou mateřskou plodností. Z evolučního hlediska by tedy mužská homosexualita mohla vzniknout v důsledku genové pleiotropie, neboť přináší reprodukční výhodu nikoliv homosexuálním mužům, ale jejich matkám a příbuzným ženám. Podporou této myšlenky je fakt, že genetická komponenta mužské homosexuality se předává po mateřské linii.^12,46

ZÁVĚR

Na základě uvedených výzkumů a teorií se zdá, že mužská homosexualita s  pořadím narození skutečně významně souvisí, a tento fakt by měl být brán v  potaz v empirických studiích zaměřených na sexuální orientaci. Nicméně i přes mnohé teorie není zcela jasné, jak tento fenomén působí, a v současnosti se klade důraz na generování konkrétních hypotéz, jež by bylo možné empiricky testovat. Jako nejplausibilnější se jeví hypotéza mateřské imunitní reakce, která stojí za vznikem homosexuality nejmladších synů. Bylo by například možné zaměřit se na testování zdravotního stavu matek homosexuálních mužů, neboť lze předpokládat, že silnější reakce na H-Y antigeny může vzniknout až jako reakce na nějakou předešlou událost, např. komplikované těhotenství či potrat, kdy došlo k většímu přenosu buněk mezi matkou a plodem.47 K feto-maternálnímu přenosu totiž dochází jen za určitých situací a identifikování těchto situací by zřejmě pomohlo osvětlit i vznik mužské homosexuality.

Na závěr je třeba zdůraznit, že fenomén pořadí narození se vyskytuje jen u  určitého procenta homosexuálních mužů. Nabízí se zde myšlenka, že jiné typy homosexuality mohou být zapříčiněny jinými faktory včetně možných epigenetických vlivů. Jinými autory popsané mechanismy, ať již sociální či hormonální, proto nemusejí být v rozporu s popsanou teorií, ale mohou vysvětlovat jiný typ mužské homosexuality. Pokud je tomu skutečně tak, lze se klonit spíše k názoru, že existuje několik typů mužské přitažlivosti ke stejnému pohlaví, které není možné popisovat jediným termínem. Ačkoliv fenotyp může vypadat podobně (v chování či preferencích jedinců stejného pohlaví), faktory, jež za tímto fenotypem stojí, mohou být radikálně odlišné.

^* Osobnost Raye Blancharda působícího dlouhá léta v proslulém Clarkově psychiatrickém institutu v Torontu stojí u zrodu myšlenky souvislosti pořadí narození a sexuální orientace. Ve vědeckých kruzích se Blanchard proslavil také svými výzkumy a teoriemi týkajícími se genderové dysforie (tj. genderové rozlady), pedofilie a autogynefilie. Jeho mentorem a spolupracovníkem byl kanadský sexuolog českého původu Kurt Freund.

^** V kulturách odlišných od zemí Evropy a Severní Ameriky se souhrnně pro označení jedinců, kteří jsou přitahováni k mužům (tedy žen i mužů), používá termín "androfilie" ("androfilní" je osoba sexuálně přitahovaná k mužům, zatímco "gynefilní" je osoba přitahovaná k ženám). Důvodem této terminologie je odlišná sebeidentifikace těchto osob, často se za "homosexuální" nepovažují už proto, že tento termín není v dané kultuře zakořeněný. Naopak existuje celá řada lokálních označení pro muže, kteří mají sex s muži, v případě Samoy jde o  tzv. faafafine. Tento termín však není paralelou západního termínu "homosexuál", neboť podstatou faafafine je zejména přebírání ženských genderových rolí včetně oblékání, zaměstnání a také sexuality.¹⁵

^*** Tj. genderovou rozladou, naléhavou a přetrvávající touhou stát se jedincem opačného pohlaví.

^**** Genderově nonkonformní je takový jedinec, který vykazuje chování či tendence typické pro příslušníky pohlaví opačného a nevykazuje chování, jež je považováno v dané kultuře za typické pro jeho vlastní pohlaví.

^***** Tj. molekuly rozpoznávající vlastní a cizí geny, přičemž histokompatibilní antigeny vázané na chromosom Y se obecně nazývají jako H-Y antigeny.

LITERATURA

• 1. Blanchard R. Birth order and sibling sex ratio in homosexual versus heterosexual males and females. Annu Rev Sex Res 1997; 8: 27-67.
• 2. Blanchard R. Quantitative and theoretical analyses of the relation between older brothers and homosexuality in men. J Theor Biol 2004; 230: 173-187.
• 3. Slater E. Birth order and maternal age of homosexuals. Lancet 1962; 1 (7220): 69-71.
• 4. Blanchard R, Bogaert AE Biodemo-graphic comparisons of homosexual and heterosexual men in the Kinsey interview data. Arch Sex Behav 1996; 25 (6): 551-579.
• 5. Schwartz G, Kim RM, Kolundzija AB, Rieger G, Sanders AR. Biodemogra-phic and physical correlates of sexual orientation in men. Arch Sex Behav 2010; 39(1): 93-109.
• 6. Jones MB, Blanchard R. Birth order and male homosexuality: Extension of Slater's index. Hum Biol 1998; 70 (4): 775-787.
• 7. Francis AM. Family and sexual orientation: the family-demographic correlates of homosexuality in men and women. Journal of Sex Research 2008; 45 (4): 371-377.
• 8. King M, Green J, Osborn DPJ, Arkell J, Hetherton J, Pereira E. Family size in white gay and heterosexual men. Arch Sex Behav 2005; 34(1): 117-122.
• 9. VanderLaan DP, Vasey PL. Male sexual orientation in independent samoa: evidence for fraternal birth order and maternal fecundity effects. Arch Sex Behav 2009; 1-9.
• 10. Frisch M, Hviid A. Childhood family correlates of heterosexual and homosexual marriages: a national cohort study of two million danes. Arch Sex Behav 2006; 35 533-547.
• 11. Blanchard R, Lippa RA. Birth order, sibling sex ratio, handedness, and sexual orientation of male and female participants in a BBC internet research project. Arch Sex Behav 2007; 36(2): 163-176.
• 12. Camperio-Ciani A, Corna F, Capilup-pi C. Evidence for maternally inherited factors favouring male homosexuality and promoting female fecundity. Proc R Soc Lond B Biol Sci 2004; 271: 2217-2221.
• 13. Rahman Q. The association between the fraternal birth order effect in male homosexuality and other markers of human sexual orientation. Biology Letters 2005; 1 (4): 393-395.
• 14. Bogaert AE Birth order and sibling sex ratio in homosexual and heterosexual non-white man. Arch Sex Behav 1998; 27 (5): 467-473.
• 15. Vasey PL, VanderLaan DP. Birth order and male androphilia in Samoan fa'afafine. Proc R Soc Lond B Biol Sci 2007; 274 (1616): 1437-1442.
• 16. Green R. Birth order and ratio of brothers to sisters in transsexuals. Psychol Med 2000; 30: 789-795.
• 17. Blanchard R, Zucker KJ, Cohen-Kettenis PT, Gooren LG, Bailey JM. Birth order and sibling sex ratio in two samples of Dutch gender-dysphoric homosexual males. Arch Sex Behav 1996; 25 (5): 495-514.
• 18. Blanchard R, Barbaree HE, Dickey R, Bogaert AF, Klassen P, Kuban ME, Zucker KJ. Fraternal birth order and sexual orientation in pedophiles. Arch Sex Behav 2000; 29 (5): 467-478.
• 19. Blanchard R, Bogaert AF. Birth order in homosexual versus heterosexual sex offenders against children, pubescents, and adults. Arch Sex Behav 1998; 27 (6) : 595-603.
• 20. Blanchard R, Bogaert AF. Homosexuality in men and number of older brothers. Am J Psychiatry 1996; 153 (1): 27-31.
• 21. Ellis L, Blanchard R. Birth order, sibling sex ratio, and maternal miscarriages in homosexual and heterosexual men and women. Pers Indiv Differ 2001; 30 (4): 543-552.
• 22. Cantor JM, Blanchard R, Paterson AD, Bogaert AF. How many gay men owe their sexual orientation to fraternal birth order? Arch Sex Behav 2002; 31 (1): 63-71.
• 23. Blanchard R, Bogaert AF. Proportion of homosexual men who owe their sexual orientation to fraternal birth order: an estimate based on two national probability samples. Am J Hum Biol 2004; 16: 151-157.
• 24. Bailey JM, Zucker KJ. Childhood sex-typed behavior and sexual orientation: a conceptual analysis and quantitative review. Dev Psychol 1995; 31 (1): 43-55.
• 25. Jonas CH. An objective approach to the personality and environment in homosexuality. Psychiat Quart 1963; 18 (4): 626-641.
• 26. Leahy T. Positively experienced man/boy sex: the discourse of seduction and the social construction of masculinity. J Sociol 1992; 28 (1): 71-88.
• 27. Dawood K, Horvath C, Revelle W, Pil-lard RC, Bailey JM. Familial aspects of male homosexuality. Arch Sex Behav 2000; 29 (2): 155-163.
• 28. Kirk KM, Bailey JM, Martin NG. How accurate is the family history method for assessing siblings sexual orientation. Arch Sex Behav 1999; 28 (2): 129-137.
• 29. Sulloway FJ, Rohde PA, Atzwanger K, Butovskaya M, Lampert A, Mysterud I, Sanchez-An dres A. Perceived parental favoritism, closeness to kin, and the rebel of the family - the effects of birth order and sex. Evol Hum Behav 2003; 24: 261-276.
• 30. Nash J, Hayes E The parental relationships of male homosexuals: Some theoretical issues and a pilot study. Aust J Psychol 1965; 17(1): 35-43.
• 31. Sulloway FJ. Born to rebel, birth order, family dynamics and creative lives. New York: Pantheon Books; 1996.
• 32. Valentova J. Sexuální chování, orientace, identifikace, preference a role. Lidé města/Urban People 2004; 2 (14): 150-169.
• 33. Bogaert AF. Biological versus nonbiological older brothers and men's sexual orientation. Proc R Soc Lond B Biol Sci2006; 103 (28): 10 771-10 774.
• 34. Raschka LB. On older fathers. Am J Psychiat 1995; 152 (9): 1404-1404.
• 35. Maccoby EE, Doering CH, Jacklin CN, Kraemer H. Concentrations of sex hormones in umbilical-cord blood: their relation to sex and birth order of infants. Child Dev 1979; 50 (3): 632-642.
• 36. Coté K, Blanchard R, Lalumiére ML. The influence of birth order on birth weight: does the sex of preceding siblings matter? J Biosoc Sci 2003; 35: 455-462.
• 37. Blanchard R, Bogaert AF. The relation of closed birth intervals to the sex of the preceding child and the sexual orientation of the succeeding child. J Biosoc Sci 1997; 29 (1): 111-118.
• 38. Blanchard R. Fraternal birth order and the maternal immune hypothesis of male homosexuality. Horm Behav 2001; 40: 105-114.
• 39. Blanchard R, Klassen P. H-Y Antigene and homosexuality in men. J Theor Biol 1997; 185: 373-378.
• 40. MacCulloch MJ, Waddington JL. Neuroendocrine mechanisms and the aetiology of male and female homosexuality. Br J Psychiatry 1981; 139 (4): 341-345.
• 41. Allen LS, Gorski RA. Sexual orientation and the size of the anterior commissure in the human brain. Proc Natl Acad Sci U S A 1992; 89 (15): 7199-7202.
• 42. LeVay SA. Difference in hypothalamic structure between heterosexual and homosexual men. Science 1991; 253 (5023): 1034-1037.
• 43. Miller EM. Homosexuality, birth order, and evolution: toward an equilibrium reproductive economics of homosexuality. Arch Sex Behav 2000; 29(1): 1-34.
• 44. Sergeant M, Dickins TE, Davies MNO, Griffiths MD. Aggression, empathy and sexual orientation in males. Pers Indiv Differ 2006; 40: 475-486.
• 45. Iemmola F, Camperio Ciani A. New evidence of genetic factors influencing sexual orientation in men: Female fecundity increase in the maternal line. Arch Sex Behav 2009; 38 (3): 393-399.
• 46. Hamer D, Hu S, Hu N, Magnuson VL, Pattatucci AML. A linkage between DNA markers on the X chromosome and male sexual orientation. Science 1993; 261: 321-327.
• 47. Bogaert AF, Skorska M. Sexual orientation, fraternal birth order, and the maternal immune hypothesis: A review. Front Neuroendocrinol 2011; 32 (2): 247-254.

---

Celá stať v dokumentu PDF

Čes a slov Psychiatr 2012;108(6): 298 -304

Zpět