Hrdlička M, Čihař M, Beranová Š, Dudová I. Výskyt autismu u dětí s extrémně nízkou a velmi nízkou porodní hmotností
V úvodu článku jsou shrnuta data o nárůstu prevalence poruch autistického spektra (PAS) v posledním desetiletí. Prevalence PAS v obecné dětské populaci je udávána nyní jako 1 % populace. Jsou představena některá vysvětlení tohoto nejasného trendu. Dále je uvedena problematika předčasně narozených novorozenců s velmi nízkou (1000-1500 g) a extrémně nízkou (pod 1000 g) porodní váhou. Jsou představeny dostupné studie zabývající se otázkou autismu u této rizikové populace. Výskyt PAS u dětí, které mají v anamnéze velmi nízkou a extrémně nízkou porodní hmotnost, je udáván v rozmezí 1-8 %. Dosavadní studie podporují hypotézu o zvýšeném výskytu PAS u předčasně narozených dětí. Screening na PAS u dětí s anamnézou těžké a extrémní porodní nezralosti by mohl zlepšit časnou diagnostiku autismu a časnou péči u této speciální populace.
Klíčová slova: autismus, poruchy autistického spektra, prevalence, velmi nízká porodní hmotnost, extrémně nízká porodní hmotnost, screening, časná diagnostika, časná péče
Hrdlička M, Čihař M, Beranová Š, Dudová I. Autism prevalence in children with extremely low and very low birth weight
In the introductory part of the article, new data on increasing prevalence of autism spectrum disorders (ASD) in the last decade are summarized. ASD prevalence has currently been estimated as high as 1% of general pediatrie population. Some explanations of this trend are given. In the second part of the article, a problem of preterm newborns with very low (1000-1500 g) and extremely low (under 1000 g) birth weight is introduced. Studies of children with very low and extremely low birth weight who seem to be at increased risk of autism are reviewed. The prevalence of ASD has been estimated to be in range 1-8% in these at risk samples. The findings support the hypothesis of an increased ASD prevalence in preterm children. Screening for ASD in very and extremely preterm children may help to improve the early diagnostics of autism and consecutive early care in this special population.
Key words: autism, autism spectrum disorders, extremely low birth weight, screening, very low birth weight
Dětský autismus (DA) a poruchy autistického spektra (PAS) obecně byly donedávna považovány za vzácné psychiatrické diagnózy. Metaanalýza historických dat z šedesátých a sedmdesátých let zjistila prevalenci DA ve výši 4,4/10 000 dětí.1 Prevalence DA se podle stejné metaanalýzy v devadesátých letech zdvojnásobila (na 9,6)1 a výskyt všech PAS byl vyhodnocen na 27,5/10 000 dětí,2 aniž by to vzbudilo větší pozornost odborné veřejnosti. Studie po roce 2000 přinesly však významný nárůst, který vzbudil oprávněný zájem odborníků i laiků - prevalence PAS na 10 000 dětí se v nich pohybovala od 57,93 do 264.4 Někteří autoři tak dnes udávají průměrnou prevalenci PAS jako 1 % populace.5
Pokus o analýzu tohoto nejasného trendu přinesla nedávno Karen Weintraubová v časopise Nature.6 Podle autorky přibližně 54 % nárůstu případů PAS jde na vrub vysvětlitelným faktorům: 25 % rozšíření diagnostiky také o případy, které by dříve dostaly pouze diagnózu mentální retardace; 15 % zvýšenému povědomí a znalostem rodičů i odborníků o autismu (což i časově koresponduje s celosvětovým rozšířením internetu); 10 % zvýšenému věku rodičů při zakládání rodiny a 4 % geografickému shlukování rodin s postiženými dětmi a odborné pomoci (jako příklad autorka uvádí oblast západního Hollywoodu). Ovšem 46 % nárůstu zůstává nadále nevysvětleno. Weintraubová se však nedomnívá, že by vysvětlení spočívalo v nových faktorech znečištění životního prostředí, jak mnozí navrhují.
Zajímavé vysvětlení se zakládá naopak na vysokém podílu dědičnosti v etiopatogenezi autismu (více než 90 %) a souvisí s celosvětovým růstem odvětví IT v posledních dvou desetiletích. Nedávno publikoval tým holandských vědců studii, ze které vyplynulo, že PAS se vyskytují až třikrát častěji u dětí v průmyslové oblasti Nizozemska s vysokým zastoupením IT technologií než v oblastech málo průmyslových.7 Rozdíl byl statisticky vysoce významný. Studie byla natolik sofistikovaná, že kromě autismu zkoumala i výskyt u dalších kontrolních pediatrických problémů, jako byla ADHD a dyspraxie, ale tam žádný rozdíl zjištěn nebyl. Autoři pokládají za nejpravděpodobnější vysvětlení, že IT technologie přitahují do regionu potenciální rodiče s určitým typem intelektuální výbavy, který je výhodou v high-tech odvětvích, ale zároveň s sebou nese rizikové genetické faktory pro vznik autismu.
V minulém desetiletí se rovněž objevily práce, které se zabývaly výskytem autismu u speciální populace předčasně narozených nezralých dětí (ať už byla nezralost definována týdnem těhotenství, kdy došlo k předčasnému porodu, nebo nízkou porodní hmotností). Cílem této přehledové práce je představit tuto novou problematiku naší odborné veřejnosti a shrnout výsledky dosavadních výzkumů na tomto poli.
Péče o předčasně narozené děti se za posledních dvacet let v rozvinutých státech včetně České republiky neobyčejně zdokonalila. Česká republika patří mezi státy s nejnižší novorozeneckou úmrtností a s nejlepší péčí o předčasně narozené a rizikové novorozence.
K zásadnímu zlepšení péče došlo v průběhu 90. let minulého století. Byla implementována řada organizačních a léčebných opatření. Především byl vytvořen systém třístupňové regionální diferované péče. Bylo ustanoveno 12 perinatologických center, kde se koncentrují závažné těhotenské a novorozenecké patologie. Velmi důležitým krokem bylo zavedení "transportu v děloze". Nezralé děti se v absolutní většině případů rodí v perinatologických centrech, která jsou dobře personálně i přístrojově vybavena.
Počátek tohoto století byl charakterizován snahou o snížení závažné morbidity nezralých novorozenců. Byly zavedeny nové neinvazivní a šetrné léčebné postupy. Zásadní význam mělo především zavedení profylaktického podávání surfaktantu a aplikace PEEP maskou, ve snaze vyhnout se intubaci.8
Nezralost novorozenců lze klasifikovat podle týdne těhotenství do 4 stupňů:
1. Lehká nezralost: 36.-37. týden těhotenství.
2. Střední nezralost: 32.-35. týden těhotenství.
3. Těžká nezralost: 28.-31. týden těhotenství.
4. Extrémní nezralost: pod 28. týden těhotenství.
Novorozence podle porodní hmotnosti lze pak rozdělit do 4 kategorií:
1. Novorozenec s normální hmotností - nad 2500 g.
2. Novorozenec s nízkou porodní hmotností - 1500 až 2500 g.
3. Novorozenec s velmi nízkou porodní hmotností - 1000 - 1500 g.
4. Novorozenec s extrémně nízkou porodní hmotností - pod 1000 g.
Se stoupající nezralostí a klesající porodní hmotností vzrůstá i počet zdravotních komplikací a mortalita. U dětí pod 750 g činí mortalita 25-40 %, u dětí 750-999 g 10-20 %. Úmrtnost výrazně klesá ve skupině 1000-1499 g (3-5 %) a ve skupině 1500-1999 g je již do 1 %. Pro představu - počet nezralých novorozenců s porodní hmotností do 1500 g zůstává v ČR v posledních letech přibližně stejný, a to přibližně 1,2 % ze všech narozených dětí.9
Snahou neonatologů je však nejen snižování mortality těchto dětí, ale především omezení závažné morbidity, která významně zvyšuje riziko dlouhodobého postižení.10
Stavy spojené s nejvyšším rizikem jsou:
1. Intrakraniální krvácení 3. a 4. stupně.
2. Periventrikulární leukomalácie jako důsledek ischemie mozkové tkáně.
3. Retinopatie nedonošených III. a vyššího stupně.
4. Bronchopulmonální dysplázie.
Šance, že bude novorozenec propuštěn bez některé z těchto závažných diagnóz, je v současné době ve váhové kategorii 500-749 g 43 %, 750-999 g 72 % a 1000-1499 g 91 %.
Perinatologická centra zajišťují dlouhodobé sledování všech rizikových novorozenců ve specializovaných poradnách. Zde vzniká prostor pro screening PAS.
Problematice souvislosti velmi nízké a extrémně nízké porodní hmotnosti (resp. těžké a extrémní nezralosti) se zvýšenou prevalencí PAS je věnována pozornost zejména v posledním desetiletí. Prokazuje to i naše literární rešerše pomocí databáze PubMed. Pokud jsme vzali v úvahu pouze studie, které přímo číselně udávaly výskyt PAS nebo podezření na PAS, nalezli jsme celkem 8 prací z let 2002-2012. Větší část studií užívala jako zařazovací kritérium porodní hmotnost (jedna studie < 1000 g, dvě studie < 1500g, dvě studie < 2000 g), menší část gestační týden (dvě studie < 26 týdnů, jedna studie < 28 týdnů). Studie používaly rozdílné screeningové či diagnostické metody. Ve všech studiích vyšel v různé míře zvýšený záchyt PAS v rizikové skupině (přehled studií v tab. 1).
V britské studii bylo ve věku 11 let screenováno 219 dětí předčasně narozených ve věku < 26 týdnů a porovnáno se 153 spolužáky11 Byl použit screeningový nástroj Social Communication Questionnaire (SCQ). Ve screeningu vyšlo pozitivně 15,8 % subjektů oproti 2,9 % kontrol. Při následném telefonním či online zhodnocení pomocí semistrukturovaného interview DAWBA (Development and Well Being Assessment) byla diagnóza PAS potvrzena u 8 % probandů z celkového souboru v porovnání s nulovým výskytem u kontrolního vzorku. To je vůbec nejvyšší prevalence z nalezených studií, která také byla po screeningu následně verifikována. Dotazník SCQ měl poměrně vysokou senzitivitu (82%) i specificitu (88 %).12
Výsledkům britské studie se blíží norská studie autorů Indredavik et al.13 Screeningu v průměrném věku 14,1 roku bylo podrobeno 56 probandů s anamnézou porodní váhy 1500 g a méně a porovnáno s 83 kontrolami, použity byly dotazníky Schedule for Affective Disorders and Schizophrenia for school aged children (K-SADS) and Autism Spectrum Screening Questionnaire. U 4 probandů (7 %) byl identifikován Aspergerův syndrom.
Jedinou studií, kde výsledky screeningu byly verifikovány vysoce spolehlivými diagnostickými nástroji, tzv. "zlatým standardem" (Autism Diagnostic Observation Schedule, ADOS nebo Autism Diagnostic Interview - Revised, ADI-R), byla pennsylvánská studie Pinto-Martinové et al.14 Z regionální kohorty předčasně narozených mezi lety 1984 a 1989 (s porodní vahou < 2000 g) se ve věku 16 let podrobilo screeningu na PAS celkem 623 probandů a z nich byla část (60 % těch, kdo screenovali pozitivně, a 24 % z těch, kdo screenovali negativně) ve věku 21 let vyšetřena nástroji zlatého standardu. Z výsledků vyšetření v 21 letech byla vypočtena 5% prevalence PAS pro celou kohortu - výsledek, který stojí zhruba uprostřed rozmezí všech osmi zde analyzovaných studií.
V clevelandské studii Hackové et al.15 bylo ve věku 8 let screenováno rovněž 219 dětí předčasně narozených s porodní váhou < 1000 g a porovnáno se 176 kontrolami náhodně vybranými podle věku a pohlaví. Byl použit testový nástroj Parent Child Symptom Inventory (CSI-4). Bylo identifikováno 8 subjektů (3,65 %) s diagnózou PAS oproti 1 dítěti s PAS (0,57 %) v kontrolní skupině.
Nejnižší údaje o prevalenci PAS pocházejí zároveň z nejstarší studie z našeho přehledu. Norská studie z roku 200216 screenovala dotazníkem Asperger Syndrome Diagnostic Interview (ASDI) 130 dětí ve věku 11 let, které měly v anamnéze porodní hmotnost 2000 g a menší. Porovnala je se 131 náhodně vybranými kontrolami. Pouze 1 dítě (1 %) ze skupiny probandů naplnilo kritéria pro Aspergerův syndrom, zatímco žádné ze skupiny kontrolní.
Zbylé tři studie použily ke screeningu test Modified - Checklist for Autism in Toddlers (M-CHAT), a to (podle dostupných údajů) v jeho jednostupňové formě, která byla na základě dřívějších empirických dat vyhodnocena v porovnání s dvoustupňovou formou jako méně přesná.17 Výsledky je proto nutné považovat pouze za orientační a nadhodnocené, protože nebyly korigovány ani druhou fází telefonického interview, ani následným klinickým vyšetřením. Všechny tři výzkumy byly provedeny u dětí ve věku 2 let nebo se tomuto věku blížící (tab. 1).
Bostonská studie nalezla pozitivitu v M-CHAT 25 % pro celý soubor.18 O rok později jiná bostonská studie referovala pozitivitu M-CHAT 21 % pro celý soubor a 10 % pro skupinu dětí bez zřejmého postižení.19 V této studii pravděpodobnost pozitivního screeningu zvyšovala dětská mozková obrna s kvadruparézou 13krát a s hemiparézou 4krát, sluchové nebo zrakové postižení 8krát. V londýnské studii byla popsána pozitivita v M-CHAT dokonce 41 % pro celý soubor a 16,5 % pro skupinu dětí bez zřejmého postižení.20
V této podkapitole se budeme zabývat ostatními studiemi, které neměřily přímo prevalenci PAS u rizikové populace předčasně narozených, ale zkoumaly souvislosti a rizikové faktory.
Buchmayerová et al.21 zkoumali u švédské populace, narozené mezi lety 1987 a 2002, 1216 probandů s PAS a porovnali je s 6080 kontrolami, párovanými podle pohlaví, roku narození a porodnice. Hrubé odds ratio (OR) pro PAS a porod v 31. gestačním týdnu a dříve bylo 2,05. Po adjustaci na pre- a neonatální komplikace OR bylo 0,98. Z toho autoři vyvozují, že nikoli předčasný porod, ale komplikace v těhotenství a při porodu jsou odpovědné za vyšší výskyt autismu v této rizikové skupině.
Mooreová et al.22 provedli retrospektivní kohortní analýzu osob narozených v Kalifornii mezi lety 1991 a 2001, porovnávající 20 206 dětí s autismem s 5 979 605 zdravými vrstevníky. Děti rozdělila na malé pro gestační věk, kde porodní hmotnost byla < 5. percentil (small-for-gestational age, SGA); přiměřené gestačnímu věku (GA) a velké pro gestační věk, kde porodní hmotnost byla > 95. percentil (large-for-gestational age, LGA). Riziko autismu bylo zvýšeno u SGA předčasně narozených ve 23.-31. týdnu (adjustované OR 1,60) a ve 32.-33. týdnu (adjustované OR 1,83), rovněž pak u LGA narozených v termínu (39.-41. týden; adjustované OR 1,16). Riziko naopak bylo sníženo u LGA předčasně narozených ve 23.-31. týdnu (adjustované OR 0,45).
Nejnovější studie zkoumala vliv gestačního věku na závažnost symptomů autismu, tedy nikoli na jeho výskyt, jako tomu bylo u předchozích prací.23 Dotazníky SCQ a Social Responsiveness Scale (SRS) vyplnilo online 4 188 matek dětí s PAS. Bylo nalezeno, že významně vyššího skóre v dotaznících autistické symptomatiky dosáhly děti narozené jak předčasně (< 37. týden), tak i po termínu (> 42. týden) ve srovnání s dětmi narozenými v termínu.
Dosavadní studie podporují hypotézu o zvýšeném výskytu PAS u rizikových novorozenců. Je třeba dalších studií, které by užívaly standardizované screeningové nástroje a s i následným klinickým vyšetřením za užití tzv. nástrojů zlatého standardu (ADOS, ADI-R) k verifikaci diagnózy. Dostupná data však vedou k doporučení, že by skupina předčasně narozených dětí s velmi nízkou a extrémně nízkou porodní váhou měla být prospektivně klinicky sledována se zřetelem na potenciální riziko autismu.