Česká a slovenská psychiatrie

Časopis
Psychiatrické společnosti ČLS JEP
a Psychiatrickej spoločnosti SLS

referáty o literatuře

ISSN 1212-0383

REFERÁTY O LITERATUŘE

Abuzeid W, Glover C
Acute myocardial infarction and anorexia nervosa
(Akutní infarkt myokardu a mentální anorexie)
Int J Eat Disord 2011; 44 (5): 473-476

Autoři hodnotili údaje z klinických záznamů, EKG, echokardiogramu a koronárního angiogramu pacientky s mentální anorexií a akutním infarktem myokardu (AIM). K prohledání literatury byl použit PubMed pro posouzení srdečních komplikací mentální anorexie.

Pacientka měla přední AIM s elevací ST úseku na EKG. Podrobila se urgentní koronární angiografii s úspěšnou reperfúzí 100% uzavřené proximální levé přední sestupné koronární tepny.

V závěrečné diskusi autoři konstatují, že mentální anorexie je jídelní porucha postihující hlavně dospívající dívky. Jídelní poruchy přinášejí nejvyšší počty úmrtnosti v porovnání s jinými duševními stavy. V literatuře se uvádí, že 80 % pacientů s jídelní poruchou je postiženo srdeční komplikací. Náhlá srdeční smrt v důsledku arytmie je často příčinou smrti u těchto pacientů. Přitom AIM bývá jen vzácně popsán jako kardiální prezentace u této populace pacientů.

Hansen A, Prapotnik M, Roth C
Olanzapine-induced anaphylactic shock: A case report
(Anafylaktický šok způsobený olanzapinem: kazuistika)
Pharmacopsychiatry 2012; 45 (1): 36-37

Olanzapin je antipsychotikum 2. generace, je též používán jako stabilizátor nálady. Autoři (německé neurologické pracoviště v Kasselu a švýcarské psychiatrické pracoviště v Graubundenu) referují o případu 33letého psychiatrického pacienta s bipolární afektivní poruchou, u kterého se vyvinula anafylaxe jako pozdní reakce na olanzapin. Tato kazuistika ukazuje možnost, třebaže vzácnou, závažné pozdní anafylaktické reakce na olanzapin.

Kimura R, Mori K, Kumazaki H et al.
Treatment of delirium with ramelteon: initial experience in three patients
(Léčba deliria ramelteonem: počáteční zkušenosti se 3 pacienty)
General Hospital Psychiatry 2011; 33 (4): 407-409

Cílem prezentované studie bylo určit účinnost ramelteonu při léčení deliria. Třem pacientům byl předepsán ramelteon na delirium. Závažnost deliria byla hodnocena za použití japonské verze škály Memorial Delirium Assessment Scale. Skóre na této škále se zlepšilo po léčbě ramelteonem u všech případů, což naznačuje, že ramelteon může být užitečný v léčbě deliria. Podle japonských autorů (pracoviště Osaka) jsou zapotřebí nahodilé kontrolované studie k potvrzení těchto léčebných benefitů.

Hayes LP, Carroll DG, Kelley KW
Use of gabapentin for the management of natural or surgical menopausal hot flashes
(Použití gabapentinu ke zvládnutí přirozených nebo iatrogenních návalů horka v menopauze)
Ann Pharmacother 2011; 45 (3): 388-394

Cílem studie amerických autorek z Auburn University (pracoviště Tuscalloosa, AL, USA) bylo posoudit literaturu zkoumající použití gabapentinu k léčbě návalů horka během přirozené nebo iatrogenní menopauzy.

Byla prohledána literatura prostřednictvím Pub-Med, Medline a International Pharmaceutical Abstracts (od roku 1948 do listopadu 2010) se zaměřením na gabapentin, návaly horka a menopauzu. Jakékoliv studie zahrnující ženy s anamnézou rakoviny prsu byly vyloučeny.

Gabapentin významně snížil výskyt návalů horka a skóre návalů horka o 45-71% od začátku ve čtyřech vybraných studiích zahrnutých do tohoto posouzení. Ve dvou z těchto studií byl gabapentin srovnatelný se substituční hormonální léčbou (71%, resp. 72%, p = 0,63) v poklesu skóre návalů horka na konci 12. týdne a ve snížení výskytu návalů horka na konci 8. týdne (58,9 %, resp. 70,1 %, p < 0,05). Ve všech studiích byly nejčastějšími vedlejšími účinky gabapentinu ospalost až spavost, nestálost a závratě. Tyto uvedené účinky byly nejčastější během 1-2 týdnů léčby, ale vymizely a byly podobné jako při placebu (ve 4. týdnu léčby). Tyto studie byly krátkodobé (pod 12 týdnů) a měly malou velikost vzorků pacientek. Nicméně jejich výsledky prokazují, že gabapentin je bezpečný a účinný pro krátkodobou léčbu návalů horka u žen, u nichž začala menopauza buď přirozeně, nebo po lékařském zákroku.

Autorky uzavírají, že gabapentin, 600-2400 mg/den v rozdělených dávkách, může být reálnou volbou pro léčení návalů horka u žen v menopauze, které nechtějí užívat hormonální substituční léčbu.

Remington G, Agid O, Foussias G.
Schizophrenia as a disorder of too little dopamine: implications for symptoms and treatment
(Schizofreniejako porucha, kde je málo dopaminu: důsledky pro příznaky a léčbu)
Expert Review of Neurotherapeutics 2011; 11 (4): 589-607

Antipsychotika představují první účinnou léčbu schizofrenie s jejich benefity vázanými na blokádu dopaminových D2 receptorů. Schizofrenie byla brzy identifikována jako hyperdopaminergní porucha a antipsychotika se ukázala být přiměřeně účinná ve zvládání pozitivních příznaků. Nicméně po letech byla schizofrenie všestranněji přehodnocena a nyní je definována jako heterogenní porucha s mnoha okruhy příznaků. Negativní a kognitivní příznaky příliš nereagující na antipsychotickou léčbu získaly na významu - současné mínění naznačuje, že tyto příznakové okruhy předcházejí začátku pozitivních příznaků a jsou těsně vázány na funkční výsledek. To, jak jsou lépe chápány v kontextu snížené dopaminové aktivity, naznačuje, že schizofrenie může principiálně představovat hypodopaminergní poruchu. Tento posun v myšlení má důležité teoretické důsledky z hlediska etiologie a patofyziologie, ale také klinicky v pojmech, jako je léčba a lékový vývoj.

Schulte EC, Spieler D, Winkelmann J.
Restless-legs-Syndrom und kardiovaskuláres Risiko
(Syndrom neklidných nohou a kardiovaskulární riziko)
Nervenarzt, 2011 82 (8): 1006-1011

Velké epidemiologické studie opakovaně naznačily možnou spojitost mezi syndromem neklidných nohou (RLS - Restless-legs-Syndrome) a častými kardiovaskulárními chorobami a kardiovaskulárními rizikovými faktory. Pacienti stěžující si na příznaky RLS trpěli s větší pravděpodobností také chorobou věnčitých tepen, cévní příhodou mozku nebo v některých případech vysokým krevním tlakem. Základní patogeneze spojitosti výše popsaných chorob nebyla definitivně objasněna. Zvýšená aktivace centrálního nervového systému (sympatiku) způsobená samotným RLS a často doprovázejícími periodickými pohyby končetin bývá zapojena do zvýšeného kardiovaskulárního stresu u pacientů s RLS, vysvětlují němečtí autoři z různých univerzitních pracovišť v Mnichově.

MUDr. Jaroslav Veselý

Celá stať v dokumentu PDF

Čes a slov Psychiatr 2012;108(2): 105 -106

Zpět