Sareen J, Afifi TO, McMillan KA et al. Relationship between household income and mental disorders
(Vztah mezi příjmem domácnosti a duševními poruchami) Arch Gen Psychiatry 2011; 68 (4): 419-427
V poslední době došlo ke zvýšení zájmu o vliv globální ekonomické recese na duševní zdraví. Nálezy o vztahu mezi příjmem domácnosti a duševními poruchami byly až dosud smíšené. Některé studie zjistily, že nižší příjem domácnosti je spojen s duševními chorobami, zatímco jiné studie tento vztah nenašly.
Cílem této retrospektivní, longitudinální, národní, reprezentativní studie široké americké populace bylo zkoumat vztah mezi příjmem rodiny (domácnosti), duševními poruchami a sebevražednými pokusy.
Studie se zúčastnilo celkem 34 653 nehospitalizovaných dospělých osob (ve věku 20 let a více), se kterými se uskutečnily pohovory ve dvou časových termínech v roce po dobu tří let.
Hlavními výsledky studie byly duševní poruchy a sebevražedné pokusy během života sledovaných jedinců i nárazově vzniklé duševní poruchy a změna v příjmu domácnosti během tříletého sledovacího období.
Po přizpůsobení možným zavádějícím faktorům byla přítomnost většiny duševních poruch během života spojena s nižším příjmem domácnosti. Účastníkům studie s příjmem domácnosti méně než 20 tisíc USD za rok hrozilo zvýšené riziko nárazových poruch nálady během tříletého sledovacího období v porovnání s těmi, jejichž příjem domácnosti byl 70 tisíc nebo více USD za rok. Pokles příjmu domácnosti během dvou časových termínů v roce byl také spojen se zvýšeným rizikem nárazové poruchy nálady, úzkosti a zneužívání návykových látek v porovnání s respondenty beze změny v příjmu domácnosti. Výchozí přítomnost duševních poruch nezvýšila riziko změny v příjmu osobním nebo domácnosti ve sledovaném období.
Kanadští autoři (University of Manitoba, pracoviště Winnipeg a University of Regina, Saskatchewan) uzavírají, že nízký příjem domácnosti je spojen s různými duševními poruchami a sebevražednými pokusy během života a snížení příjmu domácnosti je spojeno se zvýšeným rizikem pro další, nárazově vzniklé duševní poruchy. Autoři se domnívají, že je zapotřebí, aby politici zvážili optimální metody intervence pro duševní poruchy a sebevražedné chování mezi nízkopříjmovými jedinci.
England ML, Ongúr D, Konopaske GT et al. Catatonia in psychotic patients: clinical features and treatment response (Katatonie u psychotických pacientů: klinické rysy a odpovědna léčbu) J Neuropsychiatry Clin Neurosci 2011; 23 (2): 223-226
Američtí autoři (fakultní nemocniční pracoviště Belmont, MA) referují o klinických rysech a léčebné odpovědi u 25 pacientů s katatonií přijatých na ústavní psychiatrickou jednotku specializující se na psychotické poruchy. Elektrokonvulzivní léčba, benzodiazepiny a klozapin měly prospěšné účinky na katatonní rysy, kdežto typická antipsychotika vedla ke klinickému zhoršení.