Česká a slovenská psychiatrie

Časopis
Psychiatrické společnosti ČLS JEP
a Psychiatrickej spoločnosti SLS

souborný článek / review article

• AKTUÁLNÍ ČÍSLO
• ARCHIV
• VYHLEDÁVÁNÍ
• PERIODIKUM
• REDAKČNÍ RADA
• PŘEDPLATNÉ
• INZERCE
• AKTUALIZOVANÉ
  POKYNY
  PRO AUTORY

• ISSN 1212-0383

• © Česká a Slovenská psychiatrie 2024
• © Galén 2024

• Úvodní strana
• Webmaster
• Provozovatel
  webu

VÝVOJ PSYCHIATRICKÉ PÉČE V ČR
VÝVOJ SÍTĚ AMBULANTNÍCH A LŮŽKOVÝCH PSYCHIATRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

PSYCHIATRIE CARE IN CZECH REPUBLIC

---

ÚVOD

V první polovině 19. století se ukázalo ve Spojených státech, že je potřeba shánět zdravotnické statistické informace. První oficiální pokus byl učiněn v  USA v roce 1840 při sčítání lidu. Pro duševní onemocnění se užívala jediná kategorie "idiotství/duševní choroba". Teprve při sčítání lidu v roce 1880 se rozlišovalo mezi 7 kategoriemi, které ovšem zdaleka nepřipomínaly rozdělení psychiatrických poruch podle současných klasifikačních systémů. Pro zajímavost uvádíme, že však již tehdy se uznávaly diagnózy mánie, melancholie, demence a  epilepsie.

V České republice byl Ústav pro zdravotnické informace a statistiku (ÚZIS) existující při MZ změněn v roce 1960 na samostatnou organizaci. Do této doby zdravotnickou statistiku zajišťovalo MZ svým statistickým oddělením. ÚZIS shromažďuje statistické údaje o zdravotním stavu obyvatel, o síti a činnosti zdravotnických zařízení, jejich pracovnících a spoustu dalších dat. V roce 1995 vstoupil v platnost nový zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Od téhož roku zavedlo zdravotnictví jednotný systém výkazů pro všechna zdravotnická zařízení. Všechny výkony jsou koncipovány tak, aby byly dobře a  přehledně zpracovatelné elektronicky. Koncem devadesátých let zřídil ÚZIS webové stránky v českém a anglickém jazyce.

V uvedeném dokumentu (s. 33) se uvádí v dlouhodobém úseku nárůst především onemocnění onkologických, kardiovaskulárních, diabetiků a nemocných přijatých na psychiatrická oddělení nemocnic.¹

vPsychiatrická péče v ČR zůstává ze strany státních orgánů - především ministerstva zdravotnictví a ministerstva financí - z ekonomického hlediska stále značně podceňována. V EU je z rozpočtu věnovaného na zdravotnictví pro psychiatrii vyčleněna v jednotlivých členských zemích částka značně vyšší. Ve Velké Británii např. činí 8 %, kdežto v ČR pouze přes 3,5 % z celkové částky určené pro zdravotnictví. Je to vůbec nejnižší částka věnovaná ve zdravotnictví oboru psychiatrie ze všech států EU. Přesto po odborné i  organizační stránce je psychiatrická péče u nás na vysoké úrovni při srovnání s ostatními státy Unie.²

Některé statistické údaje nemusejí být zcela přesné. Většina zdravotnických psychiatrických zařízení je privátní, zejména ambulantních, a záleží na tom, s  jakou pečlivostí a přesností v příslušném časovém termínu žádané údaje zasílají.

SÍŤ PSYCHIATRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v ČR v letech 2003 až 2008^3,4,5,6,7

Od r. 1996 do r. 2008 se značně zvýšil počet psychiatrických ambulancí, celkem o 175. Je to dáno jednak tím, že se klade stále větší důraz na prevenci a  resocializaci pacientů a že se psychiatrická péče přesouvá více z lůžkových psychiatrických zařízení do transmurálních psychiatrických zařízení; jednak tím, že jsou registrovány i psychiatrické ambulance, ve kterých lékař pracuje jen na část úvazku, byť minimálního (tab. 1), čemuž odpovídá i to, že počet psychiatrů pracujících v ambulantních zařízeních činil pouze 661. Od roku 2000, odkdy je tento ukazatel sledován, došlo k nárůstu počtu psychiatrů pracujících v těchto psychiatrických zařízeních celkem o 128. Počet zdravotních sester zůstává konstantní, ustálil se na cca 400 pracovnicích. Počet psychologů zřetelně poklesl, neboť v roce 2001 jich pracovalo v  ambulanci nejvíce, tj. 105, v roce 2008 už jen 79.

V uvedených letech se podstatně zvýšila možnost věnovat více času pacientům a  jejich problémům. V roce 1996 jeden psychiatr mohl vyšetřit průměrně 4,86 pacienta a v roce 2008 již 6,89 pacienta na 100 000 obyvatel.

Značně přibyl počet pracovišť zabývajících se léčbou závislostí (tzv. AT), v  roce 2008 jich bylo 357. Svědčí to o zvýšené péči o nemocné s návykovými poruchami a závislostmi, zároveň však i o stoupajícím výskytu závislosti na alkoholu a psychoaktivních látkách, proto je zřejmé, že vzrůstá potřeba těchto pracovišť vzhledem ke zvyšujícímu se počtu pacientů trpících nejrůznějšími poruchami závislosti. Počet záchytných stanic se snížil o jednu čtvrtinu a  oproti roku 1997, kdy jich bylo nejvíce (20 stanic), jich v roce 2008 zůstalo k dispozici pouze 14. Počet míst v záchytných stanicích kulminoval v roce 1999 a v roce 2008 se snížil na pouhých 140 míst (tab. 2).

V letech 2003 až 2008 vzrostl počet celkově i prvně vyšetřených pacientů v  ambulantních psychiatrických zařízeních. Výrazný vzestupný trend ukazují v  daném roce především neurotické poruchy (diagnózy označené F 40-F48 a  F50-F59). Od roku 2000 vzrostl celkový počet psychiatrických ambulantních vyšetření dokonce o 28 %. Otázkou je, jak se v těchto počtech projeví krizový rok 2009, případně léta další. Statisticky je sledována prevalence i incidence psychiatrických vyšetření podle diagnóz.

V roce 2008 bylo v České republice ošetřeno celkem 2 250 180 pacientů, což je o 81 847 (3 %) nemocných méně než v předešlém roce. Nabízí se otázka, zda se na tomto nečekaném poklesu celkového počtu vyšetření, vzhledem k vzestupnému trendu v minulých letech, nepodílí snížení nemocenských dávek a obava ze ztráty zaměstnání při pracovní neschopnosti. Zejména pak nebezpečí stigmatizace psychiatrickou diagnózou, která je většinou pro zaměstnavatele výstražným znamením.

V roce 2008 bylo celkem na odděleních a pracovištích psychiatrie provedeno 2 550 180 vyšetření, tj. o 3 % méně než v předešlém roce. Od roku 2000 jejich počet vzrostl téměř o jednu čtvrtinu. Prvně ošetřených pacientů v roce 2008 bylo 466 352 a oproti předešlému roku došlo v tomto ohledu k nepatrnému nárůstu o 1 % (o 1516 pacientů). Při porovnání s rokem 2000 dochází u dospělé populace k nárůstu počtu pacientů o více než jednu třetinu. Rychleji roste počet žen než mužů. Počet pacientů ve věkové skupině do 19 let během posledních 8 let klesl o více než 4 %.

Nejčastějšími důvody pro vyšetření byly u nemocných, stejně jako v předešlých letech, neurotické poruchy (38,6 %) a afektivní poruchy (19,1 %), následované organickými duševními poruchami (10,6%) a schizofrenií (8,8 %). Proti předchozímu roku nedošlo u většiny sledovaných diagnóz k výraznějšímu nárůstu nebo úbytku počtu pacientů. Nejvíce vyšetření bylo provedeno v Praze, a to o  78 % více, než činí průměrná hodnota pro celou ČR. Hluboko pod celorepublikovým průměrem byl tento ukazatel v Karlovarském kraji (o 39 %) ave Středočeském kraji (31 %).

Dále je ve statistických zprávách uváděn výskyt u vybraných diagnostických skupin. Také tento ukazatel byl nejvyšší u neurotických poruch, které tvořily 44,3 % z celkového počtu nově zjištěných onemocnění, afektivní poruchy byly zastoupeny v 15,6 % a organické duševní poruchy v 11,8 % (tab. 3).

Ženy se častěji potýkají s afektivními, neurotickými a organickými duševními poruchami, kde tvoří kolem 66 % z celkového počtu pacientů, a schizofrenií, kde je zastoupení žen 54 %. Muži byli výrazně častěji ošetřováni v souvislosti se sexuálními poruchami (deviacemi), s poruchami vyvolanými alkoholem nebo ostatními psychoaktivními látkami a s vývojovými poruchami v dětství a  adolescenci. Byli také častěji vyšetřováni pro diagnózu patologického hráčství (více než 93 % mužů) a sexuální dysfunkce (75 % mužů).

U dětí ve věku do 14 let byly nejčastější diagnózou vývojové poruchy v dětství a adolescenci a neurotické poruchy, pro které se léčilo dohromady více než 85% z celkového počtu pacientů této věkové kategorie.

Na ambulantních odděleních a pracovištích psychiatrie a sexuologie bylo ve sledovaném roce provedeno celkem 1752 vyšetření na HIV, z toho u 4 osob byl test pozitivní.

Hospitalizovaní v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v r. 2008

V roce 2008 zajišťovalo psychiatrickou péči v ČR 32 psychiatrických oddělení nemocnic s 1396 lůžky. Péči na těchto odděleních zajišťovalo 687,32 odborného pracovníka, z toho 163 lékařů. Dále psychiatrickou péči zajišťovalo 16 psychiatrických léčeben pro dospělé s 9240 lůžky a 3 psychiatrické léčebny pro děti s 300 lůžky. Z celkového počtu lůžek v psychiatrických léčebnách připadlo 19 % na pracoviště geronto-psychiatrická, 13 % na pracoviště pro léčbu závislostí, téměř 6 % na pracoviště dětské a dorostové psychiatrie a 1,5 % na pracoviště sexuologická. Péči v těchto léčebnách zajišťovalo celkem 516,53 lékaře a 2974 zdravotních sester.

Oproti předcházejícímu roku došlo ke snížení lůžkové kapacity psychiatrických léčeben o 87 lůžek, tj. o více než o 1 %. Do počtu těchto lůžek se započítávají jak lůžka provozu schopná, tak lůžka z provozu dočasně vyřazená. Za jeden případ hospitalizace se považuje každé ukončení hospitalizace na jednom oddělení v nemocnici nebo v psychiatrické léčebně, ať již hospitalizace skončila propuštěním, nebo úmrtím pacienta, či jeho přeložením na jiné oddělení zdravotnického zařízení.

V roce 2008 bylo zaznamenáno 16 439 hospitalizací na psychiatrických odděleních nemocnic a 37 374 hospitalizací v psychiatrických léčebnách. Na 100 000 obyvatel připadlo celkem 516 hospitalizovaných pacientů. Nejvíce nemocných bylo léčeno v Praze (20,61 na 10 000 obyvatel), nejméně v Liberci (11 na 10 000 obyvatel). V Praze byla rovněž nejvíce vytížena psychiatrická lůžka (251, 96 ošetřovacího dne), nejméně v Karlových Varech (143,4 ošetřovacího dne).

Stejně jako v předchozím roce i letos došlo k poklesu počtu hospitalizací, a  to o 1 % v psychiatrických odděleních nemocnic a o 2 % v psychiatrických léčebnách. V porovnání s rokem 2000 poklesl počet hospitalizací téměř o 8 %  (10 % na psychiatrických odděleních nemocnic a necelých 7 % v psychiatrických léčebnách).

Nejčastější skupinou diagnóz, pro kterou byli nemocní hospitalizováni, byla schizofrenie, poruchy schizotypální a poruchy s bludy (F20-F29), což představuje jednu pětinu z celkového počtu hospitalizací (101,5 hospitalizace na 100 000 obyvatel). Druhou nejčetnější příčinou hospitalizace byla léčba poruch způsobených užíváním alkoholu (F10), kvůli nimž bylo léčeno téměř 18% nemocných (91,7 hospitalizace na 100 000 obyvatel).

Muži byli nejčastěji hospitalizováni pro poruchy vyvolané alkoholem, a to téměř jedna čtvrtina z celkového počtu hospitalizací, a jedna pětina pro schizofrenii.

Pro ženy byly nejčastějším důvodem hospitalizace neurotické poruchy (F40-F48 a  F50-F59) a léčba schizofrenie. Každá z nich zaujímá přibližně jednu pětinu z  celkového počtu hospitalizací žen.

Průměrná ošetřovací doba ve všech psychiatrických lůžkových zařízeních dosáhla 65,1 dne a v roce 2008 se oproti předchozímu roku zvýšila o 2,5 dne. Mezi jednotlivými léčebnami a psychiatrickými odděleními nemocnic jsou velké rozdíly (není sledováno). Průměrná ošetřovací doba činila v psychiatrických odděleních nemocnic 19,6 dne, v psychiatrických léčebnách 85,1 dne. Nejdelší ošetřovací dobu vyžadovala léčba sexuálních poruch (F64-F66), a to 249 dnů. Schizofrenie vyžadovala průměrnou dobu hospitalizace 108 dnů. Existují velké rozdíly v trvání hospitalizace na odděleních pro akutní péči a na odděleních pro dlouhodobé hospitalizace, resp. následné péče. Největší nárůst průměrné ošetřovací doby proti roku 2008 se projevil u nemocných trpících organickými duševními poruchami (o 8 dnů). K největšímu poklesu naopak došlo při léčbě sexuálních poruch (o 48 dnů) a mentálních retardací (o 43 dnů).

U mužů byla časově nejnáročnější hospitalizace při léčbě sexuálních poruch (248,5 dne) a schizofrenie (114,6 dne). U žen byla nejdelší průměrná ošetřovací doba při léčbě mentálních retardací (114,8 dne) a schizofrenie (100, 3 dne). Největší podíl hospitalizací s dobou delší než jeden rok si vyžádaly sexuální poruchy (F64-F66), a to 22 %.

Stejně jako v předchozích letech byla i v roce 2008 nejčastějším důvodem k  přijetí pacientů do psychiatrického lůžkového zařízení léčba, která tvořila více než tři čtvrtiny přijatých pacientů. Výjimkou byly sexuální poruchy, kde 58 % pacientů bylo přijato z důvodů ochranné léčby.

U většiny pacientů byla po propuštění z psychiatrického lůžkového zařízení nutná další ambulantní péče, a to bud trvalá (u více než 49 %), nebo dočasná (u více než 33 %). Pouze 6,6% hospitalizovaných pacientů nepotřebovalo po propuštění žádnou další péči. Trvalou ambulantní péči po propuštění potřebovali nejčastěji pacienti trpící schizofrenií, a to více než v 72 % z celkového počtu pacientů, dále pacienti léčení pro afektivní poruchy (63 %) a  mentální retardaci (51 %).

V psychiatrických lůžkových zařízeních zemřelo v roce 2008 celkem 1705 osob, tj. o 1 % více než v roce 2007. Nejvíce pacientů zemřelo ve skupině pacientů hospitalizovaných pro organické duševní poruchy (58 %).

V roce 2008 bylo v lůžkových zařízeních dětské psychiatrie hospitalizováno celkem 1230 pacientů. Nejvíce dětských pacientů bylo hospitalizováno v  psychiatrických lůžkových zařízeních pro poruchy psychického vývoje, poruchy chování a emocí (77%) a dále pro neurotické, stresové a soma-toformní poruchy a pro poruchy chování (téměř 10 %). Oproti předchozímu roku došlo k  nejvýznamnějšímu snížení počtu dětí hospitalizovaných pro afektivní poruchy o  téměř o 39 % a pro organické duševní poruchy o jednu třetinu. K nárůstu došlo u poruch duševních a poruch chování způsobených užíváním ostatních psychoaktivních látek, a to téměř čtyřikrát, stejně jako u mentálních retardací. Pro dětské pacienty jsou typické kratší pobyty v psychiatrických lůžkových zařízeních. Hospitalizaci do 30 dnů absolvovalo 40 % a do 90 dnů 82% dětských pacientů.

Psychiatrická oddělení nemocnic

Počet psychiatrických oddělení nemocnic se od roku 1996 do roku 2008 zvýšil o  6 oddělení disponujících téměř 1400 lůžky. Mezi psychiatrická oddělení nemocnic jsou zařazeny i psychiatrické kliniky fakultních nemocnic. Počet lůžek během tohoto období měl mírně klesající trend a snížil se od roku 1996 do roku 2008 o pouhých 24 lůžek. Počet lékařů naproti tomu stoupl o 33. Počet středního zdravotnického personálu naopak zaznamenával plynule klesající trend a snížil se o 20 zaměstnanců. Podíl na tom lze s největší pravděpodobností přičíst jejich celostátnímu nedostatku, náročnosti a rizikovosti práce u lůžka (tab. 4). Na 10 000 obyvatel připadá nyní na psychiatrických odděleních nemocnic 1,3 psychiatrického lůžka. Využití lůžkového fondu v psychiatrických odděleních nemocnic v posledních dvou letech kleslo o 7,5 % oproti roku 2004, což znamená obsazenost lůžek pouhých 260 dnů v roce ve srovnání s rokem 2004, kdy byla obsazenost nejvyšší a činila 295 dní (tab. 5). Počet lůžek na 10 000 obyvatel činil 1,3 a na jedno lékařské místo připadlo 8,6 lůžka oproti 11 lůžkům v roce 1996. Počet psychologů v psychiatrických odděleních nemocnic není bohužel statisticky sledován. Podíl psychiatrických lůžek z celkového počtu lůžek v nemocnicích se zvýšil o 10% (tab. 6). Potěšující je zkrácení doby hospitalizace z 26 dnů na dobu 20 dnů, avšak i zde zůstávají určité rezervy. Podíl na tom může mít dočasné zavírání některých oddělení, což nelze statisticky prokázat. I tady je patrná tendence stále více převádět pacienty do systému extramurální péče.

Psychiatrické léčebny

Od roku 1996 zajišťuje v ČR psychiatrickou lůžkovou péči trvale 16 psychiatrických léčeben pro dospělé. Jejich počet je v podstatě konstantní a  počet lůžek za období let 1996-2008 se postupně snižoval, až dosáhl poklesu o  560 lůžek. V psychiatrických léčebnách pracovalo celkem 549 psychiatrů, tj. o  100 více než v roce 2000, kdy jich v léčebnách pracovalo pouze 455. V roce 2008 v nich bylo zaměstnáno 130 psychologů a počet zdravotních sester se rovněž zvýšil. V roce 2000 bylo zaměstnáno v léčebnách 2466 a v roce 2008 již 2940 zdravotních sester (téměř o 500 více než v roce 2000). Vývoj počtu pracovníků a lůžkového fondu psychiatrických léčeben je soustavněji sledován od roku 2000, počet psychologů až od roku 2004.

Dětská psychiatrie měla v roce 2008 k dispozici 3 léčebny (o 2 méně oproti roku 1996), celkem s 320 lůžky a 300 zdravotními sestrami. Počet psychiatrů v  nich pracujících není veden samostatně, je zahrnut v celkovém počtu psychiatrů pracujících ve všech psychiatrických léčebnách.

Z poklesu počtu lůžek v psychiatrických léčebnách a vzrůstu počtu lékařů lze předpokládat zvýšení času věnovaného jednotlivým pacientům, a tím i  intenzivnější péči o hospitalizované nemocné (tab. 7 a 8).

Počet hospitalizovaných pacientů je poněkud překvapivě veden statisticky pod rubrikou "Počet propuštěných a zemřelých v psychiatrických zařízeních." V  tabulce jsou uvedeny údaje těchto pacientů podle některých diagnóz v roce 2008 (tab. 9).

Spolu s psychiatrickými odděleními nemocnic připadlo v roce 2008 19 % lůžek na pracoviště gerontopsychiatrická, 15 % na pracoviště pro léčbu závislostí a  téměř 6 % na pracoviště dětské a dorostové psychiatrie. Na 10 000 obyvatel činil počet psychiatrů v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce 2008 0,49 psychiatra a 2,84 zdravotní sestry. Psychiatrické léčebny spolu s  rehabilitačními ústavy a léčebnami pro dlouhodobě nemocné vykazují dlouhodobě nejvyšší využití lůžkové kapacity.⁸

DISKUSE A ZÁVĚR

Nárůst počtu psychiatrických ambulancí a v nich pracujících psychiatrů názorně dokumentuje zvýšený důraz kladený na prevenci psychiatrické péče a její přesun z lůžkové do ambulantní péče. Je to logický důsledek současné transformace psychiatrické péče, který je v plném souladu s vyspělými evropskými zeměmi. I  když v roce 2008 počet celkově vyšetřených pacientů překvapivě klesl oproti roku 2007 (cca o 80 000), potřebu zvýšené ambulantní péče vyžaduje nárůst některých skupin psychických onemocnění v letech 2007 a 2008, jejichž diagnostika a léčba je časově stále náročnější. Zdravotnickému personálu psychiatrických ambulancí se tak naskýtá větší prostor při navazování vzájemného psychoterapeutického vztahu a komplexnějšího vyšetření.

Jak bylo možno předpokládat, dochází především k nárůstu ve skupině neurotických poruch, a varovným signálem by měl být současný vzestup počtu prvně vyšetřených nemocných trpících organickými duševními poruchami. Lze to vysvětlit pouhým zdokonalováním nových technických vyšetřovacích metod a  prodlužováním lidského věku? Mírně se zvyšuje i počet nemocných trpících afektivními poruchami v období let 2003 až 2008. Naproti tomu počet pacientů trpících schizofrenií zůstává v průběhu sledovaných let v podstatě konstantní, což potvrzuje dlouhodobé poznatky o incidenci a prevalenci těchto poruch.

Oproti roku 2003 se do roku 2007 zvýšil počet celkově vyšetřených pacientů o  180 000 a pak náhle došlo k jeho poklesu v roce 2008, zatímco počet prvně vyšetřených se v roce 2008 ve vztahu k roku 2007 mírně navýšil.

Jak vysvětlit tento značný nárůst ambulantních vyšetření do roku 2007 (téměř o  200 000) a jeho pokles v r. 2008? Jakou roli v tom mohou hrát změny ve výplatě nemocenských dávek v nemocnosti, placení registračních poplatků a obavy ze ztráty zaměstnání, zejména při dlouhodobějším marodění v současné nepříznivé situaci na trhu práce? Nabízí se hypotéza, zda všechny tyto faktory nehrají v  této problematice klíčovou roli.

Povážlivě narůstající počet osob trpících závislostí, především na psychoaktivních látkách, se projevil markantním zvýšením počtu pracovišť zaměřených na léčbu závislostí. Od roku 1996 stoupl jejich počet o více než 50 %. Počet těchto pracovišť kulminoval v roce 2005, kdy jich bylo v ČR k  dispozici celkem 401, což se přibližovalo dokonce dvojnásobku oproti roku 1996. Pokles počtu pracovišť lze s pravděpodobností dávat do souvislosti s  jejich postupným převáděním do pravomocí měst a krajů, které nechtějí zřejmě zatěžovat svůj rozpočet a nevyčleňují tak dostatečné finanční prostředky pro tyto účely. V pravděpodobné koincidenci s tímto dochází i k poklesu počtu pacientů užívajících jak legální, tak ilegální psychoaktivní látky. Počet pacientů trpících poruchami způsobenými užíváním alkoholu klesl o 6 % a poruchami způsobenými užíváním tabáku téměř o čtvrtinu počtu pacientů. Podle očekávání byla drogovou problematikou nejvíce postižena Praha (45,7 pacienta na 10 000 obyvatel v roce 2007) a Plzeňský kraj (22,1 pacienta na 10 000 obyvatel).

Závěrem lze shrnout, že struktura sítě psychiatrických zdravotnických zařízení je v ČR stabilizovaná. Potěšitelně se rozvíjí ambulantní a další extramurální psychiatrická péče. Vážným problémem však začíná být v psychiatrických ambulancích dlouhodobě se zvyšující věkové rozložení lékařů.⁸

PODĚKOVÁNÍ

Autoři děkují paní Ing. Blance Nechanské z ÚZIS MZ ČR za poskytnutí uvedených dat a za laskavou spolupráci.

LITERATURA

• 1. Zdravotnická statistika a 45 let ÚZIS. ÚZIS MZ ČR; 2005.
• 2. Zelená kniha. Brusel: Komise evropských společenství; 14. 10. 2005.
• 3. Baudiš P. Psychiatrie v číslech. Praha: Psychiatrické centrum Praha; 2006: 32.
• 4. Psychiatrická péče 2003. ÚZIS ČR; 2005.
• 5. Psychiatrická péče 2007. ÚZIS ČR; 2008.
• 6. Nechanská B. Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v roce 2008. In: ÚZIS ČR: Aktuální informace 2009: 17.
• 7. Nechanská B. Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v  roce 2008. In: ÚZIS ČR: Aktuální informace 2009; 49.
• 8. Zdravotnická ročenka Česká republika 2007. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky; 2008: 260.

---

Celá stať v dokumentu PDF

Čes a slov Psychiatr 2010;106(6): 366 -371

Zpět