Česká a slovenská psychiatrie

Česká a slovenská psychiatrie

Časopis
Psychiatrické společnosti ČLS JEP
a Psychiatrickej spoločnosti SLS

původní práce / original article

SEXUALITA U PACIENTŮ S CHRONICKOU MYELOIDNÍ LEUKEMIÍ LÉČENÝCH IMATINIBEM

SEXUALITY IN PATIENTS WITH CHRONIC MYELOID LEUKEMIA TREATED WITH IMATINIB

Alexandra Žourková1, Libuše Kalvodová2, Jiří Mayer2, Daniela Žáčková2

1Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno
2Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno

Práce je podpořena Výzkumným záměrem MŠMT 0021622404.

SOUHRN

Žourková A, Kalvodová L, Mayer J, Žáčkova D. Sexualita u pacientů s chronickou myeloidní leukemií léčených imatinibem

V posledních letech je úspěchů v léčbě chronické myeloidní leukemie dosaženo léky, které zasahují podstatu nemoci na molekulární úrovni a mezi něž patří imatinib, který je třeba dlouhodobě užívat. S tím je spojeno ovlivnění kvality života nemocných včetně poruch sexuálních funkcí. Dotazník Changes in Sexual Function Questionnaire (CSFQ) vyplnilo 24 mužů a 17 žen léčených imatinibem.

V absolutních počtech u mužů převažovalo funkční skóre CSFQ ve srovnání se ženami, statisticky významný rozdíl v oddíle touha/frekvence ve prospěch mladších jedinců byl u obou pohlaví. Statisticky signifikantní rozdíl dle délky léčby u mužů byl zjištěn v položkách touha/frekvence a snadnost ejakulace.

Klíčová slova: chronická myeloidní leukemie, sexuální funkce, imatinib, pohlaví.

SUMMARY

Žourková A, Kalvodová L, Mayer J, Žáčkova D. Sexuality in patients with chronic myeloid leukemia treated with imatinib

Treatment of chronic myeloid leukemia with necessary long-term treatment with imatinib is very successful in last decade. Imatinib is an tyrosinkinase inhibitor. Changes in quality of life and sexuality were studied using Changes in Sexual Function Questionnaire (CSFQ) in sample of 24 men and 17 women. Most women reported sexual problems in contrast for men. Important problems of sexual dysfunction were vaginal dryness in all women and erectile dysfunction in men. Statistically significant difference was found in younger patiens in both sexes in subscale desire/frequency Significantly less problems was observed in longer treated men in subscales desire/ frequency and orgasm/completion.

Key words: chronic myeloid leukemia, sexual function, imatinib, gender.


ÚVOD

Chronická myeloidní leukemie (dále CML) je klonální myeloproliferativní onemocnění, vznikající maligní transformací hemopoetické kmenové buňky. Jedinou metodou, kterou lze dosáhnout vyléčení, je transplantace krvetorných buněk. Ta však má nezanedbatelné riziko úmrtí v důsledku procedury samotné či následných komplikací, a navíc ne všichni nemocní mají vhodného dárce.

V posledních letech je nebývalých úspěchů v léčbě onemocnění dosaženo tzv. tyrozinkinázovými inhibitory, léky, které zasahují samu podstatu nemoci na molekulární úrovni a mezi něž patří imatinib.7 O tom, zda tyto léky dokážou onemocnění zcela vyléčit, zatím můžeme jen spekulovat vzhledem k nedosažení potřebné doby sledování. Zatím víme, že pro udržení léčebné odpovědi je třeba lék užívat dlouhodobě.1 K jeho nežádoucím účinkům patří retence tekutin a s tím spojený váhový příbytek, otoky víček nebo kotníků, bolesti hlavy, hypotenze, závratě, nausea, svalová slabost, zhoršené vidění. S tím je pak spojena možnost ovlivnění kvality života nemocných na různých úrovních včetně poruch sexuálních funkcí.

Psychické problémy pacientů se mohou manifestovat různým způsobem. Pacienti mají problém zaujmout své původní role v životě, mají sexuální poruchy, poruchy fertility, mnohdy pociťují snížení podpory ostatních. Z toho může rezultovat rozpad manželství či partnerského vztahu. Řada z nich potřebuje dlouhodobou podpůrnou psychoterapeutickou péči. Významnou roli zde hraje pohlaví, dle Hagedoorna a kol.6 ženy pociťují ve srovnání s muži větší distres. Rovněž tak v USA onkologicky nemocné ženy častěji opouštějí své partnery3,10 Claessens a kol.4 popsali negativní změny v sexuálním životě u  pacientů s chronickou myeloidní leukemií.

Často se vyskytují příznaky depresivního onemocnění, ale diagnostika deprese u  onkologicky nemocných je komplikována překrýváním deprese a "sickness" symptomů, jako je zvýšená únava, poruchy spánku, nechutenství. Antidepresiva mohou být účinná v léčbě "sickness" syndromu i mimo kontext deprese. Jsou hledána a preferována účinná antidepresiva s malým výskytem sexuálních dysfunkcí.

Cílem práce bylo zjistit výskyt sexuálních dysfunkcí u nemocných s chronickou myeloidní leukemií léčených imatinibem se zaměřením na výskyt rozdílů dle pohlaví, délky léčby a věku pacientů.

MATERIÁL A METODY

Pacientům, léčeným dlouhodobě imatinibem (v rozmezí 2-83 měsíců) na Interní hematoonkologické klinice LF MU a FN Brno, byl nabídnut rozhovor s  psycholožkou zahrnující sledování kvality života, jehož součástí u pacientů žijících v partnerském vztahu bylo i vyplnění dotazníku Changes in Sexual Function Questionnaire (CSFQ). Dotazník byl vyvinut Claytonovou5 ke sledování sexuálních funkcí při farmakologické léčbě. Souhlas s užitím dotazníku včetně jeho validované česko-slovenské verze jsme dostali od autorky.

Dotazník obsahuje 14 otázek, rozdělených do podskupin: potěšení ze sexuální aktivity, frekvence zájmu o sexuální aktivitu, intenzita tohoto zájmu, stupeň sexuálního vzrušení (kapacita erekce u mužů a schopnost lubrikace u žen), schopnost dosáhnout orgasmu a schopnost a snadnost dosáhnout ejakulace u mužů. Odpovědi jsou hodnoceny na pětibodové škále dle Likerta.

Otázky týkající se kvality života a jejich zpracování budou tématem jiného sdělení.

U vyšetřených pacientů byl předkládán dotazník CSFQ pouze jednou v průběhu léčby. Monitorování sexuální aktivity před zahájením léčby nebylo prováděno z  etických důvodů, protože jsme nepovažovali za vhodné tázat se na sexuální funkce v době sdělení onkologické diagnózy a zahájení specifické léčby. Nemohlo tak být provedeno srovnání vlivu léčby na sexuální funkce a její případné odlišení od vlivu závažného onemocnění samotného, nicméně byl získán přehled o sexuálním životě onkologicky léčených.

Pro statistické zpracování výsledků byl použit statistický program. Ke srovnání souborů mužů a žen byl vybrán párový t-test, Pearsonův test ke srovnání jednotlivých položek dotazníku CSFQ dle délky léčby a dle věku. Hodnoty p < 0,05 byly považovány za statisticky významné.

VÝSLEDKY

Dotazník vyplnilo 41 pacientů, 24 mužů a 17 žen. Skupina mužů byla ve věku 37-68 roků (průměr 57,8), 13 mužů souboru bylo starších 60 let. Délka terapie imatinibem byla 2-56 měsíců (průměr 28,4). Skupina žen byla věkově v rozmezí 39-70 roků (průměr 55,4), 6 žen bylo starších 60 let, délka terapie imatinibem byla 4-83 měsíce (průměr 33,5). Mezi počty sledovaných, jejich věkem a délkou léčby nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl.

V celkovém skóre dotazníku CSFQ bylo funkčních hodnot dosaženo u 13 z 24 mužů a u 7 ze 17 žen. V subškále potěšení ze sexuální aktivity funkční skóre vykázalo 11 mužů a 3 ženy. V subškále frekvence touhy po sexuálním kontaktu převažovala dysfunkční skóre, byla nalezena u 20 mužů a 12 žen. Zájem o  sexuální aktivitu byl rovněž nižší, snížené skóre bylo u 17 mužů a 12 žen. Nejvíce dysfunkcí bylo nalezeno v subškále erekce/lubrikace, kdy bez problémů s erekcí byl jen jeden muž a všechny ženy udaly poruchu lubrikace. V subškále ejakulace/orgasmus byli bez problémů 3 muži a 3 ženy.

Při srovnání mužů se ženami v jednotlivých oddílech dotazníku CSFQ nebyl nalezen statisticky významný rozdíl, pouze v subškále potěšení byl naznačen statisticky nevýznamný trend ve prospěch mužských pacientů. I když další rozdíly byly statisticky nevýznamné, v absolutních počtech u mužů převažovalo funkční skóre CSFQ ve srovnání se ženami, kde převažovalo skóre dysfunkční (tab. 1). Ze spektra sexuálních dysfunkcí byla u všech mužů s jedinou výjimkou zjištěna erektilní dysfunkce a u všech žen souboru porucha lubrikace.

Z hlediska věku a pohlaví byl nalezen statisticky významný rozdíl v subškále touha/frekvence (muži p = 0,003, ženy p = 0,01) ve prospěch mladších jedinců, v dalších položkách dotazníku CSFQ nehrál věk významnou roli (tab. 2, 3).

Vliv délky léčby a pohlaví byl nalezen pouze ve skupině léčených mužů, kdy byly nalezeny statisticky významné rozdíly v subškále touha/frekvence (p = 0, 02) a v subškále snadnost ejakulace (p = 0,05) u léčených po delší dobu (tab. 4). U mužů tedy bylo zjištěno, že se stoupající délkou léčby souvisí lepší kvalita sexuálních funkcí. U žen nebyl zjištěn význam délky léčby na sexuální funkce (tab. 5).

Česká a slovenská psychiatrie

DISKUSE

Ve výsledcích výzkumu sexuálního chování českého obyvatelstva byla v  reprezentativním vzorku populace zjištěna nulová sexuální apetence u 18 % mužů a 31 % žen. Spokojenost se svým sexuálním životem vyjádřilo 73 % mužů a 70 %  žen. 17 % žen a 19 % mužů udalo výskyt některé sexuální dysfunkce během života.14 Ve srovnání s těmito daty ukazují zjištěné údaje u našich pacientů výrazně vyšší zastoupení poruch sexuálních funkcí.

Podrobněji bylo zpracováno sexuální chování českých žen v závislosti na věku. Z této práce vyplývá, že ve věkové skupině žen nad 60 let věku je měsíční frekvence sexuálních styků3,1. 81 % těchto žen necítí žádnou potřebu pohlavního vybití a 17 % žen této věkové skupiny je anorgastických.15 V našem souboru by se srovnání těchto dat týkalo 6 žen ve věku nad 60 let, srovnání výskytu sexuálních funkcí v závislosti na věku ukázalo statisticky významný rozdíl v subškále frekvence/touha.

Je však třeba konstatovat, že předložené výsledky jsou pouze sondou do dané problematiky a zahrnují nízký počet pacientů vyššího středního věku. Nelze z  nich tedy vyvozovat obecné závěry o výskytu sexuálních dysfunkcí u nemocných s  chronickou myeloidní leukemií léčených imatinibem. Velikost souboru je dána zejména faktem, že se jedná o onemocnění vzácné, kdy v ČR je ročně nově diagnostikováno přibližně 150 pacientů. Nicméně i tento limitovaný soubor ukazuje, že sexuální dysfunkce byly zjištěny u většiny léčených.

Práce o výskytu sexuálních dysfunkcí při léčbě chronické myeloidní leukemie imatinibem zatím nejsou k dispozici. V řadě studií, které zkoumaly vliv onemocnění a léčby transplantací krvetvorných buněk zahrnující chemoterapii či chemo/radioterapii v rámci přípravného režimu, je udáván vysoký výskyt sexuálních dysfunkcí i nespokojenosti v partnerském vztahu. Tierny13 udal u  těchto pacientů změny v sexualitě ve smyslu poklesu libida, erektilní i  ejakulatorní dysfunkce, poruchy lubrikace a dyspareunie. K podobným závěrům dospěla studie Claessense a kol.4 u 70 pacientů s chronickou myeloidní leukemií po transplantaci kostní dřeně, kdy 41 z nich udalo sexuální dysfunkce, ženy nejčastěji poruchy lubrikace a muži poruchy erekce. Podobně i v našem souboru byly ze sexuálních dysfunkcí zastoupeny u většiny mužů poruchy erekce a u všech žen poruchy lubrikace. Humphreys a kol.8 zjistili ve svém souboru pacientů problémy s erekcí a ejakulací u mužů a problémy ve všech kategoriích sexuálních funkcí u žen. Vyšší výskyt sexuálních dysfunkcí u žen ve srovnání s  muži v našem souboru se shodoval s pracemi Syrjalové a kol.10,11 Táž autorka udala v publikaci z roku 200812 statisticky signifikantní rozdíl ve výskytu sexuálních dysfunkcí v neprospěch žen v souboru 161 pacientů 5 let po transplantaci kostní dřeně. Autoři rovněž zjistili, že s přibývajícím časem po transplantaci docházelo ke zlepšování sexuálních funkcí u mužů, nikoli u žen. Yi a kol.16 rovněž uvedli, že dlouhodobě přeživší muži mají méně sexuálních dysfunkcí ve srovnání se ženami. Tuto zkušenost potvrdily i naše výsledky při léčbě chronické myeloidní leukemie imatinibem.

Větší nespokojenost žen s partnerským i sexuálním životem udala práce Bishopa a kol.,2 který zjistil u žen 6-12 měsíců po transplantaci kostní dřeně stoupající dissatisfakci. Práce Langera a kol.9 se zabývala fungováním manželství, satisfakcí a případným rozpadem vztahu u 121 párů nemocných převážně chronickou myeloidní leukemií. Zjistili velkou soudržnost párů, rozdíl byl nalezen pouze u žen-partnerek, u kterých bylo nalezeno vyšší riziko možné dissatisfakce s párovým životem.

V našem souboru bylo u poloviny léčených zjištěno dysfunkční skóre dotazníku CSFQ, nejvíce narušena byla schopnost erekce u mužů a lubrikace u žen. Muži udali větší potěšení ze sexuálního života ve srovnání se ženami. U obou pohlaví byla u většiny souboru zjištěna touha po sexuálním kontaktu i zájem o  sexuální aktivity. Nezjistili jsme však výrazný rozdíl v sexuální aktivitě při léčbě imatinibem ve srovnání s literárními údaji u pacientů léčených transplantací kostní dřeně a po případné následné chemoterapii či chemo/radioterapii. Pravděpodobně to bude dáno zátěží onkologickým onemocněním u všech skupin pacientů léčených dostupnými metodami. Nález vyšší sexuální aktivity u mužů při dlouhotrvající léčbě (delší době přežití) by mohl nasvědčovat určité adaptaci na závažné onemocnění a znovuzapojení do životních aktivit. Z tohoto úhlu pohledu je zřejmé, že i nižší sexuální aktivita může mít pro onkologicky nemocné velký význam, pokud jim možnosti léčby výrazně prodlužují život.

ZÁVĚR

Předkládané výsledky jsou jen sondou do problematiky sexuálních funkcí při léčbě novým preparátem imatinibem, pro posouzení jeho eventuálního kladného vlivu na sexuální funkce ve srovnání s předchozími druhy terapie chronické myeloidní leukemie je potřeba dlouhodobější sledování na větším vzorku pacientů.

Sexualitě onkologicky nemocných je vhodné věnovat pozornost, a pokud o to pacienti jeví zájem, je možné nabídnout sexuologickou pomoc. Přispívá k tomu i  skutečnost, že jsou k dispozici stále nové a účinnější léky, které dávají větší šance na delší dobu přežití a mají i mnohem méně závažných nežádoucích účinků ve srovnání s předchozími léčebnými postupy.

LITERATURA


Celá stať v dokumentu PDF
Čes a slov Psychiatr 2010;106(5): 273 -277

Zpět