Česká a slovenská psychiatrie
Časopis
Psychiatrické společnosti ČLS JEP
a Psychiatrickej spoločnosti SLS
referáty o literatuře
- AKTUÁLNÍ ČÍSLO
- ARCHIV
- VYHLEDÁVÁNÍ
- PERIODIKUM
- REDAKČNÍ RADA
- PŘEDPLATNÉ
- INZERCE
- AKTUALIZOVANÉ
POKYNY
PRO AUTORY
- ISSN 1212-0383
- © Česká a Slovenská psychiatrie 2024
- © Galén 2024
REFERÁTY O LITERATUŘE
Zhang L, Eslick GD, Xia HH et al.
Relationship between
alcohol consumption and active Helicobacter pylori infection
(Vztah mezi
spotřebou alkoholu a aktivní infekcí Helicobacter pylori)
Alcohol and
Alcoholism 2010; 45 (1): 89-94
Infekce Helicobacter pylori (H. pylori) je příčinou chronické gastritidy a snad i zodpovědná za funkční dyspepsii u podskupiny pacientů. Mnoho rizikových faktorů, jako jsou spotřeba alkoholu a kouření cigaret, může přispívat ke kolonizaci a infekci H. pylori u lidí, avšak studie o vztahu mezi infekcí H. pylori a pitím alkoholu nebo kouřením cigaret přinesly sporné výsledky.
Cílem této mezinárodní studie (Austrálie, Čína a USA) bylo zkoumat, zda jsou spotřeba alkoholu nebo kouření cigaret spojeny s aktivní infekcí H. pylori u pacientů s funkční dyspepsii.
Infekce H. pylori byla potvrzena histologicky alespoň dvěma biopsiemi. Kromě pohlaví a věku byly shromažďovány informace o pijáckých a kuřáckých návycích použitím standardních dotazníků. Funkční dyspepsie byla diagnostikována podle římských diagnostických kritérií.
Infekce H. pylori byla pozitivní u 27,3 % ze 139 pacientů s funkční dyspepsii. Věk i pohlaví nebyly významně spojeny s infekcí H. pylori. Statistickým mnohonásobným logistickým modelem bylo zjištěno, že spotřeba alkoholu (poměr rizik, odds ratio - OR = 9,05) a patologie (aktivní gastriti-da, OR = 595,39) byly spojeny s infekcí H. pylori. Aktivní gastritida byla spojena se spotřebou alkoholu (OR = 2,89), kouřením cigaret (OR = 2,72) a věkem (OR = 1,03).
Tato mezinárodní studie dospěla k následujícím závěrům: u pacientů s funkční dyspepsii nebyla zjištěna významná spojitost mezi aktivní infekcí H. pylori a kouřením cigaret, ale spotřeba alkoholu se ukazuje být s touto infekcí spojena.
Genro JP, Kieling C, Rohde LA et al.
Attention-deficit/hyperactivity disorder and the dopaminergic
hypotheses
(Porucha pozornosti s hyperaktivitou a dopaminové
hypotézy)
Expert Review of Neurotherapeutics 2010; 10 (4): 587-601
Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD-Attenti-on-Deficit/Hyperactivity Disorder) je častý stav v psychiatrii ovlivňující přibližně 5,3% dětí na celém světě. Tato porucha je definována kombinací příznaků nepozornosti a hyperaktivity/impulzivity Diagnóza je založena na zhoršení těchto dvou okruhů vymezujících několik problémů v osobním i školním životě. Ačkoliv je známo, že faktory genetické a okolního prostředí jsou důležité v etiologii ADHD, zůstává stále předmětem sporu, jak tyto faktory ovlivňují mozek a následně chování. Zdá se, že v literatuře panuje shoda, že za spektrum ADHD je alespoň částečně zodpovědná fronto-subkortikální dysfunkce. Uvážíme-li, že tyto oblasti mozku jsou bohaté na dopamin (DA), pak DA hypotéza může mít důležitou roli v porozumění patofyziologii ADHD Hlavním cílem této přehledové práce bylo uvést důkazy z různých oblastí, které podporují myšlenku, že ADHD je podložena poruchou regulace DA systému. Autoři zde diskutují o důkazech z animálních modelů, farmakologie, ze zobrazení mozku a z genetických studií.
MUDr. Jaroslav Veselý