Česká a slovenská psychiatrie
Časopis
Psychiatrické společnosti ČLS JEP
a Psychiatrickej spoločnosti SLS
referáty o literatuře
- AKTUÁLNÍ ČÍSLO
- ARCHIV
- VYHLEDÁVÁNÍ
- PERIODIKUM
- REDAKČNÍ RADA
- PŘEDPLATNÉ
- INZERCE
- AKTUALIZOVANÉ
POKYNY
PRO AUTORY
- ISSN 1212-0383
- © Česká a Slovenská psychiatrie 2024
- © Galén 2024
REFERÁTY O LITERATUŘE
Borras L, Eytan A, de Timary P et al.
Pulmonary thromboembolism associated with olanzapine and risperidone
(Plicní tromboembolie spojená s olanzapinem a risperidonem)
J Emerg Med 2008; 35 (2): 159-161
Několik studií a zpráv poukazuje na zvýšené riziko venózního tromboembolismu (VTE) u pacientů léčených konvenčními antipsychotiky včetně clozapinu. Autoři z univerzitního psychiatrického pracoviště v Ženevě referují o případu 25letého muže se schizoafektivní poruchou. Nebyl u něho zjištěn rizikový faktor pro tromboembolii. Přesto u něho třikrát došlo k plieni embólii: poprvé krátce po zahájení léčby olanzapinem a dvakrát při léčbě risperidonem. Tento případ naznačuje, že VTE může být spojen také s užíváním olanzapinu a risperidonu, dvou atypických antipsychotik, která mají podobné vlastnosti a stejný antagonismus vůči serotoninovým receptorům v CNS. Ten je pravděpodobně zahrnut do tohoto nežádoucího účinku. Jak je tímto pozorováním naznačeno, pacienti, kteří prodělali epizodu VTE při léčbě antipsychotiky s afinitou k serotoninovým receptorům v mozku, by měli dostávat neuroleptika z jiných skupin, jako např. amisulprid, který je bez interakce se serotoninovými receptory. Takoví pacienti by měli být pozorně monitorováni k zabezpečení včasného zjištění VTE a jeho okamžité léčby.
Coury D
Dexmethylphenidate for attention deficit hyperactivity disorder
(Dexmetylfenidát pro poruchu pozornosti s hyperaktivitou)
Expert Opin Pharmacother 2009; 10 (16): 2679-2685
Dexmetylfenidát je izomer psychostimulancia schválený pro léčbu poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD, attention deficit hyperactivity disorder). Léky v podobě izomerů mají potenciál pro úbytek nežádoucích účinků a zlepšení léčebné účinnosti. Psychostimulancia byla 50 let stěžejní léčbou ADHD a schopnost redukovat jejich nežádoucí účinky by byla užitečná v podpoře compliance pacientů s ohledem na léčbu. Cílem studie amerického autora (Ohio State University, Columbus) bylo posoudit literaturu týkající se bezpečnosti a účinnosti dexmetylfenidátu. Byly využity vyhledávače MedLine a Pub Med se zaměřením na výzkum dexmetylfenidátu. Z výsledků a závěrů studie vyplynulo, že dexmetylfenidát je bezpečnou a účinnou léčbou ADHD Jeho celkový profil bezpečnosti a snášenlivosti je podobný jako u jiných členů skupiny psychostimulancií.
Onalan O, Cumurcu BE, Behar L
Complete atrioventricular block associated with concomitant use of metoprolol
and paroxetine
(Kompletní atrioventrikulární blok spojený se současným použitím metoprololu a paroxetinu)
Mayo Clin Proč 2008; 83 (5): 595-599
Turečtí autoři (univerzitní kardiologické pracoviště v Tokátu) se domnívají, že referují poprvé o kompletním atrioventrikulárním (AV) bloku v souvislosti se současným podáváním metoprololu a paroxetinu. Šlo o 63letou ženu léčenou 20 mg paroxetinu a 0,5 mg alprazolamu denně po dobu 1 roku a 50 mg metoprololu denně po dobu 15 dní. Byla přivezena s presynkopou a kompletním AV blokem. Tři dny po přerušení léčby metoprololem byla tato pacientka přeložena na kliniku (autorů) ke zvážení implantace permanentního pacemakeru. Léčba paroxetinem byla přerušena první den a AV blok vymizel 5. den. Bylo to potvrzeno 24hodinovým záznamem podle Holtera. Brady-arytmie nebyla navozena stejnými dávkami metoprololu nebo paroxetinu podávanými samostatně. Během 2-3leté katamnézy pacientka stále neměla bradyarytmii, což bylo prokázáno pomocí EKG a 24hodinovými záznamy podle Holtera. Podle autorů platí, že pokud si lékaři ve zvýšené míře uvědomí možnost polékové akutní bradyarytmie, bylo by tak možné předejít zbytečné implantaci permanentních pacemakeru.
Reardon CL, Factor RM
Bizzare behavior in a patient treated with prazosin for PTSD
(Bizarní chování u pacienta léčeného prazosinem pro posttraumatickou stresovou poruchu)
Am J Psychiatry 2008; 165 (6): 774-775
Prazosin je alantagonista, který se často používá k léčbě hypertenze a benigní hypertrofie prostaty. Také se ukázalo, že zmírňuje příznaky posttraumatické stresové poruchy (PTSP), obzvláště noční můry Prazosin může způsobit závratě a ospalost, ale nejsou zprávy o psychiatrických vedlejších účincích. Proto američtí autoři (pracoviště Madison, Wise.) popsali případ 42letého pacienta, který prožil polymorfní konverzní příznaky s bizarním chováním po zahájení léčby prazosinem 1 mg denně pro noční můry v rámci PTSP. Po vysazení prazosinu zvláštní chování do 30 hodin odeznělo a neobjevilo se ani za půl roku.
Prazosin je ve zvýšené míře užíván mimo oficiální doporučení (off-label) k léčbě nočních můr způsobených PTSP. Pokud je užíván k léčbě hypertenze a hypertrofie prostaty u pacientů bez duševní choroby, nejsou ve studiích s prazosinem hlášeny vedlejší účinky se vztahem k chování. Bylo by zajímavé zjistit, jaké vedlejší účinky po prazosinu by mohly vzniknout u psychiatrických pacientů.
Virit O, Selek S, Savas HA et al.
Improvement of restless legs syndrome and trichotillomania with aripiprazole
(Zlepšení syndromu neklidných nohou a trichotilomanie po aripiprazolu)
J Clin Pharm Ther 2009; 34 (6): 723-725
Kazuistika tureckých autorů (univerzitní pracoviště v Gaziantepu) popisuje 39letou ženu se syndromem neklidných nohou (RLS, Restless Legs Syndrome) a trichotilomanií (TTM). Byla léčena venlafaxinem a clonazepamem s částečným zlepšením RLS a žádnou odpovědí u TTM.
Když byl ke clonazepamu přidán aripiprazol, dostaly se RLS i TTM do plné remise. Autoři naznačují, že by aripiprazol stál za zkoumání pro léčbu těchto poruch.
MUDr. Jaroslav Veselý