Česká a slovenská psychiatrie
Časopis
Psychiatrické společnosti ČLS JEP
a Psychiatrickej spoločnosti SLS
referáty o literatuře
- AKTUÁLNÍ ČÍSLO
- ARCHIV
- VYHLEDÁVÁNÍ
- PERIODIKUM
- REDAKČNÍ RADA
- PŘEDPLATNÉ
- INZERCE
- AKTUALIZOVANÉ
POKYNY
PRO AUTORY
- ISSN 1212-0383
- © Česká a Slovenská psychiatrie 2024
- © Galén 2024
ATTENTION-DEFICIT HYPERACTIVITY DISORDER: AN UPDATE
Dopheide Ja, Pliszka Sr
(Porucha pozornosti s hyperaktivitou: přehled) Pharmacotherapy 2009; 29 (6): 656-679
Podle amerických autorů (University of Southern California v Los Angeles a University of Texas Health Science Center v San Antoniu) je porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD, attention deficit hyperactivity disorder) běžná neuropsychiatrická porucha, která zhoršuje sociální, školní a pracovní činnosti u dětí, dospívajících a dospělých. Neurobiologický výzkum u pacientů s ADHD prokázal nedostatek propojení v klíčových oblastech mozku, deficity v kontrole útlumu, opožděné zrání mozku a poruchu funkce noradrenergního a dopaminergního systému v mnoha oblastech mozku.
Prevalence ADHD je v USA 6-9 % u mládeže (tj. dětí a dospívajících) a 3-5 % u dospělých. Podíl prevalence pro mládež je podobný v celém světě. Děti s ADHD (léčené či neléčené) jsou ve větším riziku než děti bez ADHD pro zneužívání návykových látek a zločinnost. Včasná léčba pomocí psychoedukace, farmakoterapie anebo behaviorální intervence však může zmenšit negativní důsledky ADHD, včetně podílu poruchy chování u dětí a disociální poruchy osobnosti v dospělosti.
Farmakoterapie je účinná u všech věkových skupin, dokonce u předškoláků a u pozdního začátku ADHD v dospělosti. Psychostimulancia, jako např. metylfenidát a amfetamin, jsou nejúčinnější léčbou a mají dobrý bezpečnostní profil, ačkoliv nedávná znepokojení náhlým nevysvětleným úmrtím, psychiatrickými nežádoucími účinky a účinky na tělesný růst povzbudila uvedení jiných terapií ADHD. Atomoxetin (bez psychostimulace) nemá potenciál ke zneužití, působí nespavost méně než psychostimulancia a představuje minimální riziko účinků na tělesný růst. Jiné lékové volby zahrnují clonidin a guanfacin, ale obě látky mohou působit bradykardii a útlum. Polynenasycené mastné kyseliny (v rybím oleji), acetyl-L-karnitin a doplňky železa (pro mládež s nízkými hladinami feritinu) se jeví při zlepšování příznaků ADHD jako slibné. Poněvadž dlouhodobé studie dokazují, že alespoň 50 % mládeže nespolupracuje při farmakoterapii předepisované déle než rok, dlouhodobě působící provedení léků (podávaných 1× denně) mohou tuto spolupráci zlepšit.
Komorbidní stavy jsou u pacientů s ADHD časté, ale tato populace pacientů může být účinně léčena pomocí individualizovaných léčebných metod zahrnujících psychostimulancia, atomoxetin nebo bupropion společně s pečlivým monitorováním těchto pacientů.
MUDr. Jaroslav Veselý