Česká a slovenská psychiatrie

Časopis
Psychiatrické společnosti ČLS JEP
a Psychiatrickej spoločnosti SLS

recenze

ISSN 1212-0383

DLHODOBÁ PSYCHODYNAMICKÁ PSYCHOTERAPIA. ZÁKLADNÝ TEXT

Glen O. Gabbard

Trenčín : Vydavateľstvo F, 2005, 215 s.

Recenzované příručky byly sestaveny pro severoamerické psychiatrické rezidenty, tzn. pro nezkušené lékaře v přípravě ke specializační zkoušce odborného lékaře - psychiatra. Jde o věcné a objemově střídmé, přesto však mimořádně podnětné knihy, ostře kontrastující se sklonem koncipovat omniscientní a čtenářsky nezvládnutelné učebnice. Obě uvedené knihy přinášejí zásadní texty, což odpovídá řadě "jádrových kompetencí v psychoterapii" (Core Competencies in Psychotherapy). Slovenské vydání první příručky vyšlo pouhý jeden rok po původním americkém vydání, což svědčí o bdělé a svižné ediční politice trenčínského Vydavateľstva F.

Glen O. Gabbard, autor první příručky a editor celé edice, patří k předním americkým psychoanalytickým pedagogům a autorům učebnic. V letech 2001 až 2007 byl vedoucím redaktorem elitního časopisu International Journal of Psychoanalysis. Jeho Dlhodobá psychodynamická psychoterapia představuje jednu z nejlepších a zároveň nejstručnějších knih, které lze na trhu dostupných překladů nalézt. V jedenácti kapitolách se bez zbytečné simplifikace nebo vulgarizace a na úrovni potřebné pro odbornou zkoušku v USA vypořádal s procesem psychodynamické psychoterapie. Jeho mimořádná erudice se projevila především ve výběru a formulaci klinických vinět, často pocházejících z jeho supervizní práce. Klinické příklady činí i pro zkušeného čtenáře ze čtení této knihy skutečný požitek. S otázkami přenosu a protipřenosu, jež jsou klíčové (či "jádrové") pro psychodynamickou psychoterapii, pracuje s naprostou samozřejmostí. Na skromné ploše umí objasnit složité vztahové aspekty nevědomého reagování a interpersonálního chování, jaké představuje projektivní identifikace. Je těžké zdůraznit význam některé inspirativní kapitoly. Prepracúvanie a ukončenie a Využitie supervizie" by měly mít v českém a slovenském prostředí mimořádný význam, neboť jde o podceňované anebo zanedbávané oblasti.

KOMPETENTNÁ KOMBINÁCIA FARMAKOTERAPIE A PSYCHOTERAPIE. INTEGROVANÁ A ROZDELENÁ LIEČBA

Michelle B. Riba, Richard Balon

Trenčín : Vydavateľstvo F, 2007, 170 s.

Druhá kniha se týká nesmírně významného, přesto však u nás úplně přehlíženého tématu: vztahu psychoterapie a farmakoterapie. Richarda Balona není třeba českým a slovenským psychiatrům představovat. Méně známou je profesorka michiganské univerzity v Ann Arbor Michelle B. Riba. Jejich příručka je mimořádná tematicky i obsahově. V recenzi odborné publikace nelze samozřejmě komentovat tristní vztah mezi psychodynamickými a biologickými psychiatry, kteří mají sklon vytvářet izolované, nekomunikující komunity. Recenzovaná publikace naopak hovoří o tom, jak na to. Jde o integrovanou léčbu, tj. situaci, kdy jeden specialista (psychiatr) poskytuje psychoterapii i farmakoterapii. Nebo se uvádí, jaké přednosti či nedostatky má léčba rozdělená mezi dva specialisty, tj. psychoterapeuta a farmakoterapeuta. Obě části knihy jsou koncipovány obdobným způsobem a v obou uspořádáních respektují vztah a proces. Za prvé výběr vhodné terapie, za druhé vyšetření a začátek léčby, za třetí otázky kolem načasování ("timing") a konečně ukončení integrované či rozdělené léčby. Nástrahy čekající psychiatra při integrované léčbě (štěpení přenosu a manipulace s farmakoterapií, různé formy non-adherence atd.) jsou však zmíněny až příliš stručně.

Koncepce příruček je samozřejmě podřízena potřebám amerických psychiatrických rezidentů střídajících oddělení, kde praktikují, a není tedy možné pracovat v rámci skutečně dlouhodobé psychoterapie. Obě knihy dávají nahlédnout do myšlení špiček americké akademické psychiatrie, pro něž není psychodynamická psychiatrie komplikujícím či obtěžujícím aspektem praxe. Naopak je zřejmé, že psychodynamická psychoterapie (vztah mezi pacientem a lékařem, jenž bere v úvahu přenos a protipřenos) je nadále vysoce aktuální a nově zůstává v souladu s aktuálními poznatky neurověd.

Obě knihy doporučuji zejména těm kolegům, kteří nemají psychoterapeutický výcvik, a přesto (nebo právě proto?) se vyjadřují k indikaci psychoterapie svých pacientů. Kandidátům psychoterapie obě knihy pomohou. Zkušeného potěší.

MUDr. Petr Klimpl, CSc.

Čes a slov Psychiatr 2010;106(1): 62 -63

Zpět