Česká a slovenská psychiatrie

Česká a slovenská psychiatrie

Časopis
Psychiatrické společnosti ČLS JEP
a Psychiatrickej spoločnosti SLS

recenze

A. Heretik
DOBRO. PRÍBEHY ZO PSYCHOTERAPIE

Bratislava: Ikar, a.s., 2022, 143 s.

27. října 2022 proběhly v Bratislavě křtiny výše uvedené publikace od odborně a literárně velmi plodného emeritního profesora psychologie Antyho Heretika. Jeho manželka MUDr. Andrea Heretiková-Marsalová tentokrát na publikaci spolupracovala pouze zdařilými ilustracemi, přestože jako psychiatrička pečovala o zdravotní stav několika pacientek/pacientů v kazuistikách uvedených a medikací pomáhala "otevírat dveře" do jejich Psyché. Křtiny byly komplikované: zahraniční "křtitelé" byli pod vlivem nepředvídatelných událostí bohužel nuceni svoji účast odřeknout; jejich místo v rámci "obráceného oidipského komplexu" měl zaujmout profesor psychologie Anty Heretik junior, ovšem i jeho přepadla na poslední chvíli indispozice, takže nakonec křtiny brilantně provedla MUDr. Andrea Heretiková-Marsalová. Publikum bylo nadšené, přítomná zásoba knih byla nedostatečná a autor byl na místě překřtěn na "slovenského Yaloma".

Česká a slovenská psychiatrie

Obraťme se však ke knize. Ve třinácti kapitolách se odvíjí čtrnáct příběhů (kapitola "Stráty a..." má totiž protagonisty dva), jde o příběhy šesti žen a osmi mužů. Autor je psychoterapeutickým eklektikem (jak sám přiznává), v jeho práci je patrna emfáze na sny, což není nic překvapivého vzhledem k publikaci "Sny, využitie v psychoterapii a osobnostnom raste",1 kterou napsal společně s manželkou. Ve všech příbězích se sny a jejich výklad (či odkazy na ně) vyskytují.

Sny, coby Freudova královská cesta do nevědomí, či jak v recenzi pro nakladatelství Ikaros poznamenává Ivan Verny, cituje nositele Nobelovy ceny Eliase Cannettiho: "Vše zapomenuté křičí ve snech o pomoc." Autor nezapomíná ovšem ani na zužující noční můry a jejich léčbu, kde s úspěchem používá metodu známou pod akronymem "RISC" (Recognize, Investigate, Stop, Change) "královny snů" Rosalindy Cartwrightové.

Pravděpodobně nikoliv náhodou tvoří v jeho psychoterapeutické praxi dvě třetiny muži převážně středního věku. V průběhu terapie se odkrývají často komplikované vztahy k otci, což autora nutí přemýšlet o vztahu k jeho vlastnímu otci. Osvědčila se mu metoda psaní dopisu otci, kdy klient dopis napíše doma a v terapii jej nahlas přečte. Tento dopis klient neodesílá, v některých případech již otec nežije.

Co se týče dalších psychoterapeutických technik, jsou autorovi blízké hraní rolí a nácvik asertivity.

Při zmínce o morálních dilematech, kterým je psychoterapeut vystaven, na nás jako by malinko dýchl závan etikoterapie Huga Ctibora Bezděka2 (aniž by se autor o něm zniňoval), ovšem bez víry v zákon Boží a bez tzv. duchovního principu. A bez jakékoli mravoučnosti. (Též Jiří Růžička se domnívá, že každá duševní nemoc má svůj mravní rozměr; Zizler.3) V kazuistikách se totiž promítají závažná existenciální a životní témata: hanba a vina, láska a nenávist, sebeláska a sebedestrukce, sobectví a pomoc druhým, život a smrt.

V závěru se autor vyznává ze své příchylnosti k sokratovskému dialogu a informuje nás o vlastní definici psychoterapie, kterou vytvořil v roce 2017: "Psychoterapie je moudrostí podporovaná pomoc lidem". Moudrost považuje za nadosobní koncept na úrovni archetypů. Klienti často považují terapeuty (právem či neprávem) za moudré a doufají, že v průběhu psychoterapeutického procesu nabudou moudrost, jak zvládat problémy a unést tíhu života. Sebe sama Anty Heretik považuje skromně za zbrojnoše, klusajícího vedle klienta - bojovníka, sedícího na koni, kterému on, psychoterapeut podává tu meč, tu kopí, či luk nebo štít. Osobně autora vidím jako velmi zkušeného a vysoce specializovaného vysokohorského průvodce, provázejícího klienty po složitých stezkách jejich vnitřních a zevních velehor, plných úkladů a nástrah, jimiž je bezpečně provede, aby se po sestupu do údolí mohli věnovat svému dalšímu životu již bez něho.

Úplně na závěr si nemohu odpustit poznámku literární: všechny kapitoly jsou uváděny autorovými haiku, které přes svou minimalistickou podobu umělecky bravurně vystihují problematiku v jednotlivých kapitolách uvedenou. A jednou z nich si dovoluji recenzi ukončit.

HRANICE

Túží po láske
Ako vlny po brehu.
Naráža do skál.

Jindřich Mischa Nerad M.D.

LITERATURA

Celá stať v dokumentu PDF
Čes a slov Psychiatr 2023;119(3): 131 -132

Zpět