Česká a slovenská psychiatrie

Časopis
Psychiatrické společnosti ČLS JEP
a Psychiatrickej spoločnosti SLS

souborný článek / review article

• AKTUÁLNÍ ČÍSLO
• ARCHIV
• VYHLEDÁVÁNÍ
• PERIODIKUM
• REDAKČNÍ RADA
• PŘEDPLATNÉ
• INZERCE
• AKTUALIZOVANÉ
  POKYNY
  PRO AUTORY

• ISSN 1212-0383

• © Česká a Slovenská psychiatrie 2024
• © Galén 2024

• Úvodní strana
• Webmaster
• Provozovatel
  webu

EFEKT KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE U NEMOCNÝCH S CHRONICKOU BOLESTÍ

THE EFFECT OF COGNITIVE-BEHAVIORAL THERAPY IN PATIENTS WITH CHRONIC PAIN

---

ÚVOD

Každý třetí člověk zažije během svého života chronickou bolest a podle dostupných odhadů postihuje chronická bolest odhadem jednu třetinu dospělé populace.¹ Jako široce uznávaná celosvětová a celoživotní zkušenost je bolest definována jako "nepříjemný smyslový a emocionální zážitek spojený se skutečným a potenciálním poškozením tkáně nebo popisovaný výrazy pro takové poškození".² Bolest je hlavním důvodem, proč lidé vyhledají lékařskou péči, přičemž třemi z deseti hlavních důvodů jsou osteoartróza, bolesti zad a bolesti hlavy.³ Akutní bolest je nepříjemný, dynamický psychofyziologický proces, obvykle jako odpověď na tkáňové trauma a související zánětlivé procesy; tato bolest hraje tedy velkou roli při přežití a při hojení. Jakmile však období akutního nebezpečí pomine, bolest se již nestává nutností, ale zátěží - nemocí. I když neexistuje jasná hranice, kdy se akutní bolest stane chronickou, obecně se uznává, že bolest přetrvávající po očekávané době hojení (3 měsíce podle MKN-11) je patologická.⁴ Na rozdíl od akutní bolesti má chronická bolest malý evoluční přínos. V pohledu na chronickou bolest jako nemoc by pacienti a poskytovatelé služeb měli přesunout svá očekávání od vymýcení problému na jeho kontrolu (tj. funkční a emoční obnovení). V souladu s ostatními onemocněními je chronická bolest spojena s jedinečnými a někdy chorobně specifickými změnami v periferním nervovém systému a CNS a vede ke snížení kvality života v různých aspektech. Predisponující faktory a důsledky chronické bolesti jsou dobře známy, ale druhou stranou je, že faktory podporující odolnost, jako jsou systémy emoční podpory a dobré zdraví, mohou podpořit hojení a snížit chronifikaci bolesti.⁵ Podobně jako u jiných onemocnění existují důkazy, že ukazatele kvality života a neuroplastické změny mohou být reverzibilní při adekvátní léčbě bolesti.⁶

Chronickou bolest může být obtížné léčit, protože neexistuje jedna léčba, která funguje dobře pro každého jedince. Ačkoli je léčba bolesti založená na mechanismu bolesti optimální, identifikace mechanismů, které bolest způsobují, může být v klinické praxi náročná nebo nemožná, takže léčba je typicky založena na symptomech nebo na onemocnění. U mnoha pacientů by cíle terapie měly vést ke zlepšené kvalitě života, což by mohl být realističtější cíl než významné zmírnění bolesti. Velký počet realizovaných studií dokázal, že chronická bolest není jednoduchý (jediný) problém, ale je dynamickým důsledkem řady biologických, psychologických a sociálních faktorů, a proto se doporučuje interdisciplinární léčba, která v ideálním případě využívá personalizovaný přístup s modelem sdíleného rozhodování. Model stupňovité péče doporučuje zahájení péče s nejméně náročnými službami a přechodem ke speciální péči a méně konzervativním přístupům prostřednictvím biopsychosociálního přístupu zaměřeného na pacienta. Multimodální přístup by měl zahrnovat sebepéči (např. včetně cvičení a správné spánkové hygieny) a ergonomické úpravy, pokud jsou doporučeny.^7-9 Další léčba poté může zahrnovat opioidní a neopioidní farmakologické terapie, psychologické terapie, integrativní léčbu a postupy.

Chronická bolest vede ke sníženému fungování v každodenním životě včetně fyzického a sociálního fungování, demoralizace, narušeného spánku, ke zvýšené potřebě zdravotní péče a užívání léků a absencím ve škole nebo v práci.^10,11 Dále bylo prokázáno, že chronická bolest má komorbidní psychické problémy, především depresi a úzkost.^10-12 Vzhledem k tomu, že kromě fyzických problémů způsobuje bolest velké množství psychosociálních obtíží, které jsou spojeny se zvýšeným rizikem chronické bolesti, stává se integrace psychosociálních složek do léčby chronické bolesti důležitou.¹³

Cílem psychologické léčby chronické bolesti není přímo snižovat intenzitu bolesti. Obvyklým zdůvodněním psychologické léčby chronické bolesti je spíše zaměřit se na důsledky bolesti na život jedince dosažením adaptivní změny chování.¹⁴ Účinnost psychosociálních intervencí u chronické bolesti zkoumala značná část literatury. Podle metaanalytických studií se kognitivně-behaviorální terapie (KBT) jeví jako jedna z nejslibnějších intervencí, pokud jde o snížení bolesti, interference související s bolestí, disabilitu a zvýšení úrovně aktivity a kvality života.^15,16 Národní institut pro zdraví a klinickou kvalitu (National institute for health and clinical excellence)⁹ doporučuje v léčbě bolesti jako intervence první linie edukaci, fyzickou aktivitu a psychologické terapie. V současné době jsou KBT a ACT (terapie přijetí a odhodlání) jedinými psychologickými intervencemi doporučovanými pro léčbu chronické bolesti.

Hlavním cílem léčby KBT při chronické bolesti je snížení frekvence symptomů souvisejících s bolestí (např. intenzita a interference).^13,17 Má také za cíl zlepšit zvládání bolesti, fyzické a psychosociální fungování.^18,19 Pro tyto účely jsou během léčby identifikována a zpochybňována základní přesvědčení a automatické myšlenky související s příčinami a následky bolesti.¹⁹ KBT dále identifikuje maladaptivní a nepříznivé chování související s bolestí (např. vyhýbání se a katastrofizace) a nahrazuje je adaptivnějšími. Smysl pro osobní kontrolu a self-efficacy, asociace mezi náladou a aktivitou a dovednosti řešení problémů jsou dalšími aspekty, které jsou rovněž řešeny.^10,17,19 K dosažení těchto cílů využívá KBT kognitivní (např. kognitivní restrukturalizace) a behaviorální techniky (např. relaxace a operantní učení).^10,17,19,20

Cílem této přehledové práce bylo zhodnotit výsledky systematických přehledů zabývajících se efektem KBT u pacientů s chronickou bolestí.

METODIKA

Za účelem nalezení studií nejvyšší úrovně důkazů hodnotících efekt KBT u nemocných s chronickou bolestí byly prohledávány elektronické databáze PubMed, Science Direct, Cochrane Library. Při vyhledávání byla použita klíčová slova: "chronic pain", "cognitive behavioural therapy", "adult". Byla stanovena následující zařazující kritéria:

- typ studie: randomizovaná kontrolovaná studie, systematický přehled,

- jazyk studie: anglický,

- stáří publikace: 2012-2022,

- způsob vedení KBT: individuální, skupinová a kombinovaná vedená tváří v tvář,

- účastníci starší 18 let a uvádějící chronickou bolest (tj. doba trvání tři měsíce) na jakémkoli místě těla.

Vyloučili jsme studie, které se zabývaly bolestí u zhoubných onemocnění, a dále studie, které byly provedeny vzdáleně (telefon, internet, aplikace nebo ekvivalent).

Prohledávání a hodnocení studií bylo provedeno dvěma nezávislými hodnotiteli. Z 2048 nalezených studií bylo v prvním hodnocení na základě názvu a abstraktu vyřazeno 1 216 studií. Ve druhém hodnocení, kdy byl posuzován plný text, bylo ze zbývajících 832 studií dále vyřazeno 562 studií, protože nesplňovaly zařazující kritéria. Ze 270 zařazených studií bylo 33 systematických přehledů (obr. 1). V každém systematickém přehledu byly vyhledány následující údaje: autoři studie, rok studie, typ bolesti, počet setkání a délka, počet participantů a použité intervence a závěry autorů. Kvalita publikací byla autory hodnocena nástrojem AMSTAR 2 (A MeaSurement Tool to Assess systematic Reviews)²¹ a výsledné hodnocení bylo vytvořeno na základě vzájemného konsenzu. Systematické přehledy byly podle kritérií AMSTAR 2 hodnoceny jako středně (6 studií), málo (7 studií) nebo velmi málo kvalitní (20 studií). Značné neshody (rozdíl ve skóre větší než 2 body) byly řešeny diskusí.

VÝSLEDKY

Do přehledu bylo zahrnuto 33 systematických přehledů (tab. 1). Systematické přehledy byly zaměřeny na poskytování individuální nebo skupinové KBT anebo na kombinaci individuální a skupinové KBT při řešení chronické bolesti. Ve studiích jsme zjistili řadu chronických bolestivých stavů, u kterých byla KBT používána - nejčastěji se jednalo o chronické bolesti zad, fibromyalgie, revmatoidní artritidu (RA), smíšené chronické bolestivé stavy, osteoartrózu (OA), temporomandibulární poruchu (TMD), chronickou muskuloskeletální bolest, chronickou prostatitidu / pánevní bolest, chronickou nezhoubnou bolest, neuropatickou bolest, nespecifikovanou chronickou bolest a systémový lupus erythematodes.

Zahrnuli jsme studie porovnávající KBT s farmakologickou léčbou, cvičením, placebem, ACT, fyzikálními metodami, edukací, emoční a expresivní terapií, biofeedbeckem, mindfulness, běžnou léčbou a kontrolní skupinou (čekací listiny). Skupina s aktivní léčbou obdržela nepsychologickou léčbu navrženou tak, aby změnila chování při bolesti, jako je fyzikální terapie, edukace nebo dodržování léčebného režimu. Pacienti zařazení na čekací listinu a do kategorie běžné péče se v jednotlivých studiích lišili v tom, zda se jednalo o pravidelnou péči, a pacienti vyhledali další péči, nebo zda užívali nepředepsané léky, doplňkovou nebo alternativní léčbu. Tedy pacienti v těchto podmínkách dostávali proměnlivé a obvykle nezaznamenané ošetření, které může být v některých případech ekvivalentní s aktivní léčbou.

Pokud jde o způsob vedení KBT, šest studií poskytovalo KBT sezení individuálně, ^22-27 dvacet dva bylo v rámci skupinového sezení^17,28-48 a pět zahrnovalo individuální i skupinová sezení.^49-53 Ve dvou studiích byly použity specifické protokoly pro léčbu bolesti (KBT-P) a insomnie (KBT-I).^24,47

Počty sezení v daných studiích variovaly v rozmezí od 3 sezení³⁸ až po 54 sezení.⁴⁹ Délka sezení se pohybovala v rozpětí mezi 30 a 120 minutami.

Z 33 studií u jedinců s chronickou bolestí srovnávalo 5 studií účinnost KBT s léčbou lékařskou a fyzikální,^27-29,50,52 zatímco u tří studií byla testována účinnost léčby KBT a léčby založené na mindfulness^17,32,52 a jedna studie komparovala efekt emoční a expresivní terapie³⁹ a KBT.

DISKUSE

Výzkum hodnotící účinnost KBT u nemocných s chronickou bolestí zaznamenal v posledním desetiletí velký rozmach. Dokazuje to i velký počet systematických přehledů shrnujících důkazy výzkumných studií zaměřených na problematiku KBT u nemocných s chronickou bolestí.

I přes narůstající počet výzkumných studií vysoké úrovně důkazů nelze přesvědčivě prezentovat efekt KBT u nemocných s různými chronickými bolestivými stavy.

Nejčastější psychologicky podloženou intervencí u chronické bolesti je KBT, která zahrnuje restrukturalizaci maladaptivních přesvědčení, postojů a chování, které přispívají k zátěži onemocněním.⁵⁴ Účastníci zařazených studií trpěli řadou chronických bolestivých stavů, včetně fibromyalgie, chronické bolesti dolní části zad a krční páteře, revmatoidní artritidy, osteoartrózy, temporomandibulární bolesti, lupus erythematodes a některé studie zahrnovaly kombinaci chronických bolestivých stavů. Zhruba polovina studií zahrnovala aktivní srovnání a ve zbývajících byli zařazeni pacienti, kteří obdrželi běžnou péči nebo pacienti na čekací listině.

V nalezených studiích byla nejčastěji porovnávána účinnost KBT s cvičením.^{22,25,26,34,38,40-42,44} Cvičení patří k nejčastěji doporučovaným strategiím v selfmanagementu bolesti a může se významně podílet i na zlepšení spánku (protože špatný spánek zvyšuje citlivost na bolest), usnadnit hubnutí, stimulovat sekreci endorfinu a zvrátit dekondici. Publikované výstupy dospěly k závěru, že cvičení je prospěšnější pro zlepšení funkce než úlevy od bolesti a prospěšnější pro bolesti muskuloskeletální a difúzní než pro neuropatickou bolest.⁵⁵ Také např. ve studiích Khana et al.,³⁸ Monticone et al.,²⁵ Monticone et al., ²⁶ Monticone et al.,⁴⁰ Monticone et al.,⁴¹ bylo prokázáno, že cvičení v kombinaci s KBT je klinicky účinnější než samostatné cvičení.

Účinnost KBT v léčbě u nemocných s chronickou bolestí ve srovnání s fyzikální a lékařskou léčbou potvrzuje několik studií.^{22,27-30, 50} Např. ve studii Castra et al.³⁰ bylo prokázáno, že využití KBT u nemocných s bolestí bylo účinnější ještě po deseti týdnech léčby a vedlo ke zlepšení v mnoha aspektech života ve srovnání s kontrolní skupinou. Také Pincus et al.²⁷ uvádí, že KBT je důvěryhodnou a přijatelnou intervencí u nemocných s chronickou bolestí v porovnání s fyzikální léčbou.

V řadě nalezených studií došlo u nemocných s chronickou nemocí léčených KBT ke snížení intenzity bolesti^{24,36,50,52,53} a k lepší kontrole bolesti.¹⁷

V devíti studiích bylo zjištěno, že léčba založená na KBT je zvláště účinná pro snížení příznaků spojených s emočními obtížemi (např. úzkost, deprese) u pacientů s chronickou bolestí.^{22,27,30,32,36,37,43,48,52}

Studie také ukázaly, že intervence založené na KBT vedou u pacientů s chronickými bolestivými stavy ke zlepšení kvality života.^{25,30,40,41,50} Přestože většina studií prokázala přínos KBT u nemocných s chronickou nemocí, včetně zlepšení kvality života, ve čtyřech studiích tento efekt nebyl prokázán.^23,33,34,44 Tyto výsledky mohou být zapříčiněny tím, že studie se lišily, pokud jde o úroveň školení terapeutů a způsob, jakým byla terapie vedena.

Ve studiích Vitiela et al.⁴⁷ a McCrae et al.²⁴ byly využity specifické metody KBT pro léčbu insomnie (KBT-I) a bolesti (KBT-P) nebo jejich kombinace (KBT-PI). Pro léčbu insomnie se využívá kombinace hned několika metod. Mezi nejvyužívanější kombinace se řadí spánková edukace (spánková hygiena), kontrola stimulů, spánková restrikce, relaxace, kognitivní terapie či paradoxní intence.^56,57 Ve srovnání s pacienty na čekací listině, u pacientů v KBT-I i KBT-P skupině došlo ke klinicky významnému, okamžitému zmírnění bolesti u přibližně třetiny pacientů, které přetrvávalo i po 6 měsících pouze u skupiny KBT-I.²⁴ KBT-PI byla spojena s příznivějšími výsledky u pacientů s nespavostí hlášenou v průběhu 9měsíčního období hodnocení než u edukační skupiny a skupiny KBT-P. Tyto výsledky jsou v souladu s předchozími výzkumy, které uvedly, že KBT-I přináší lepší výsledky spánku u jedinců s chronickou bolestí.⁵⁸

V posledním desetiletí roste také zájem o využití ACT a terapie založené na všímavosti pro zvládání bolesti jako alternativy k tradičnějším kognitivně-behaviorálním přístupům.^15,59 Na rozdíl od tradiční KBT, která je zaměřena na získání kontroly nad přesvědčením o bolesti a chováním v bolesti, ACT zdůrazňuje přijímání myšlenek a pocitů, aniž by se je snažila změnit.⁶⁰ Terapie založené na všímavosti sdílejí některé podobnosti s ACT, jako je přijímání bolesti, ale také se zaměřují na uvědomění si myšlenek, pocitů a tělesných pocitů.⁶¹ Při porovnání KBT a intervencí založených na všímavosti se ukázalo, že jednotlivé terapie fungují u některých příznaků souvisejících s bolestí lépe než jiné. KBT skupina prokázala zlepšení u deprese a úzkosti³² a pacienti s mindfulness pociťovali menší únavu, disabilitu a úzkost.¹⁷ Ale např. ve studii Turnera et al.⁴⁶ měly oba použité způsoby pozitivní účinky na zvládání bolesti a zlepšení funkce. Přestože KBT, ACT a všímavost jsou v současnosti populárními intervencemi pro snížení disability související s bolestí, byly pozorovány pouze malé až střední velikosti účinku a současné důkazy nepodporují účinnost jedné modality oproti jiné.⁶² Studie také ukázaly, že pacienti s chronickou bolestí mohou mít prospěch jak z krátkodobých (např. 3 sezení), tak z dlouhodobých (54 sezení) léčebných protokolů. Proto se předpokládá, že i krátká jednorázová léčba pravděpodobně povede k pozitivním léčebným výsledkům u pacientů s chronickou bolestí. Kromě toho je to v souladu s principem parsimonie a tyto způsoby léčby jsou nákladově efektivní.⁶³

Pokud jde o způsob vedení KBT, výsledky naznačují, že individuální i skupinová léčba je účinná. Je známo, že skupinová léčba přispívá k sociální podpoře a povzbuzení v léčbě, což zase snižuje problémy spojené s bolestí a zvyšuje kvalitu života.²⁶ Kromě toho skupinová léčba je nákladově efektivnější. Ale navzdory těmto výhodám skupinové léčby je menší šance na uspokojení individuálních potřeb, a protože bolest je osobní a komplexní zkušenost, je nezbytné zaměřit se během léčby na potřeby jednotlivce. Vzhledem k tomu, že každý způsob vedení má své výhody, budoucí výzkum by se měl zaměřit na zkoumání účinnosti individuální a skupinové léčby s cílem zjistit, který formát je lepší než ten druhý.

Proměnné související s bolestí, jako je typ bolesti, intenzita, lokalizace a délka bolesti, generovaly nekonzistentní zjištění.^64-66 Podle Gilpina et al.⁶⁴ je emoční fungování nejvýznamnější proměnnou, která má vliv na výsledek léčby chronické bolesti. Podle výsledků studie Turnera et al.⁶⁵ existují specifické proměnné, které mohou hrát nejdůležitější roli při zlepšování pacienta s chronickou bolestí. V rámci individuální a skupinové KBT byly významnými prediktory zlepšení bolesti zvýšená vnímaná schopnost kontrolovat bolest a self-efficacy, které vysvětlovaly největší podíl celkového účinku KBT napříč výsledky.

Předkládaná přehledová studie má několik omezení. Za prvé, počet zkoumaných studií byl omezený, protože do procesu vyhledávání byly zahrnuty pouze tři databáze a období vyhledávání bylo 10 let. Za druhé, různorodost KBT a způsoby předávání různorodých výsledků měřených v hodnocených studiích omezují naši schopnost vyvodit konkrétní závěr. Většina studií se v tomto přehledu opírala o doporučení na základě vlastních zpráv o výsledcích, která pravděpodobně budou zatížena zkresleními. Vzhledem k tomu, že se tato přehledová práce zaměřovala pouze na studie zaměřené na osoby starší 18 let, diskuse o účinnosti KBT jsou omezené pouze na dospělé.

ZÁVĚR

Účinnost KBT byla posuzována u širokého spektra bolestivých poruch jako samostatná léčba nebo v kombinaci s dalšími terapiemi. Studie hodnotící efekt psychologických terapií u chronické bolesti zjistily, že KBT poskytuje malý efekt v krátkodobém horizontu ve srovnání s obvyklou léčbou, ale ne ve srovnání s aktivní léčbou. Navzdory již existující literární základně však stále existuje jasná potřeba vysoce kvalitních studií zkoumajících účinnost KBT u nemocných s chronickou bolestí.

LITERATURA

• 1. Eccleston C, Fisher E, Thomas KH et al. Interventions for the reduction of prescribed opioid use in chronic non-cancer pain. Cochrane Database Syst Rev 2017; 11 (11): CD010323.
• 2. IASP. Classification of Chronic Pain. Description of pain syndromes and definitions of pain terms. Pain 1986; 3: S3.
• 3. Raja SN, Carr DB, Cohen M et al. The revised International Association for the Study of Pain definition of pain: concepts, challenges, and compromises. Pain 2020; 161 (9): 1976-1982.
• 4. Treede RD, Rief W, Barke A et al. Chronic pain as a symptom or a disease. Pain 2019; 160 (1): 19-27.
• 5. Clauw DJ, Essex MN, Pitman V et al. Reframing chronic pain as a disease, not a symptom: rationale and implications for pain management. Postgrad Med 2019; 131: 185-198.
• 6. Seminowicz DA, Wideman TH, Naso L et al. Effective treatment of chronic low back pain in humans reverses abnormal brain anatomy and function. J Neurosci 2011; 31 (20): 7540-7550.
• 7. Gatchel RJ, McGeary DD, McGeary CA et al. Interdisciplinary chronic pain management: past, present, and future. Am Psychol 2014; 69: 19-30.
• 8. Gallagher RM. Advancing the pain agenda in the veteran population. Anesthesiol Clin 2016; 34 (2): 357-378.
• 9. NICE. Chronic pain (primary and secondary) in over 16s: assessment of all chronic pain and management of chronic primary pain, April 7, 2021. Dostupné z: https://www.nice.org.uk/guidance/ng193 (accessed April 9, 2021).
• 10. Veehof MM, Oskam MJ, Schreurs KM et al. Acceptance based interventions for the treatment of chronic pain: a systematic review and meta analysis. Pain 2011; 152 (3): 533-542.
• 11. Voerman JS, Remerie S, Westendorp T et al. Effects of a guided internet-delivered self-help intervention for adolescents with chronic pain. The Journal of Pain 2015; 16 (11): 1115-1126.
• 12. Santoft F, Axelsson E, Ost LG et al. Cognitive behaviour therapy for depression in primary care: systematic review and meta-analysis. Psychol Med 2019; 49 (8): 1266-1274.
• 13. Shahni R, Shairi MR, Asghari Moghaddam MA et al. Appointment the effectiveness of cognitive-behavioral treatment of pain on increasing of self-efficacy in patients with chronic pain. Procedia-Social and Behavioral Sciences 2013; 84: 225-229.
• 14. Buhrman M, Skoglund A, Husell J et al. Guided internet-delivered acceptance and commitment therapy for chronic pain patients: a randomized controlled trial. Behaviour Research and Therapy 2013; 51 (6): 307-315.
• 15. Morley S, Eccleston C, Williams A. Systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials of cognitive-behaviour therapy and behaviour therapy for chronic pain in adults, excluding headache. Pain 1999; 80 (1): 1-13.
• 16. Hoffman BM, Papas RK, Chatkoff DK et al. Meta-analysis of psychological interventions for chronic low back pain. Health Psychology 2007; 26 (1): 1-9.
• 17. Davis MC, Zautra AJ, Wolf LD et al. Mindfulness and cognitive-behavioral interventions for chronic pain: Differential effects on daily pain reactivity and stress reactivity. Journal of Consulting and Clinical Psychology 2014; 83 (1): 24-35.
• 18. Thieme K, Gracely RH. Are psychological treatments effective for fibromyalgia pain? Current Rheumatology Reports 2009; 11 (6): 443-450.
• 19. Ehde DM, Dillworth TM, Turner JA. Cognitive behavioral therapy for individuals with chronic pain: Efficacy, innovations, and directions for research. American Psychologist 2014; 69 (2): 153-166.
• 20. Lunde LH, Nordhu IH, Pallesen S. The effectiveness of cognitive and behavioural treatment of chronic pain in the elderly: a quantitative review. Journal of Clinical Psychology in Medical Settings 2009; 16 (3): 254-262.
• 21. Shea BJ, Reeves BC, Wells G et al. AMSTAR 2: a critical appraisal tool for systematic reviews that include randomised or non-randomised studies of healthcare interventions, or both. BMJ 2017; 21: 358.
• 22. Ferrando M, Galdon MJ, Dura E et al. Enhancing the efficacy of treatment for temporomandibular patients with muscular diagnosis through cognitive-behavioral intervention, including hypnosis: a randomized study. Oral Medicine 2012; 113 (1): 81-89.
• 23. Kerns RD, Burns JW, Shulman M et al. Can we improve cognitive-behavioral therapy for chronic back pain treatment engagement and adherence? A controlled trial of tailored versus standard therapy. Health Psychology 2014; 33 (9): 938-947.
• 24. McCrae CS, Williams J, Roditi D et al. Effects of guided imagery on outcomes of pain, functional status, and self-efficacy in persons diagnosed with fibromyalgia. Journal of Alternative & Complementary Medicine 2019; 12 (1) : 23-30.
• 25. Monticone M, Baiardi P, Vanti C. et al. Chronic neck pain and treatment of cognitive and behavioural factors: results of a randomised controlled clinical trial. European Spine Journal 2012; 21 (8): 1558-1566.
• 26. Monticone M, Ferrante S, Rocca B et al. Effect of a long-lasting multidisciplinary program on disability and fear-avoidance behaviors in patients with chronic low back pain: results of a randomized controlled trial. Clinical Journal of Pain 2013; 29 (11): 929-938.
• 27. Pincus T, Anwar S, OBI Trial Management Team. Delivering an Optimised Behavioural Intervention (OBI) to people with low back pain with high psychological risk; results and lessons learnt from a feasibility randomised controlled trial of Contextual Cognitive Behavioural Therapy (CCBT) vs. physiotherapy. BMC Musculoskeletal Disorders 2015; 16: 147.
• 28. Castel A, Cascon R, Padrol A et al. Multicomponent cognitive-behavioral group therapy with hypnosis for the treatment of fibromyalgia: long-term outcome. Journal of Pain 2012; 13 (3): 255-265.
• 29. Castel A, Fontova R, Montull S et al. Efficacy of a multidisciplinary fibromyalgia treatment adapted for women with low educational levels: a randomized controlled trial. Arthritis Care & Research 2013; 65 (3): 421-431.
• 30. Castro MM, Daltro C, Kraychete DC et al. The cognitive behavioral therapy causes an improvement in quality of life in patients with chronic musculoskeletal pain [A terapia cognitiva comportamental causa melhora na qualidade de vida em pacientes com dor crônica musculoesquelética]. Arquivos Neuro-psiquiatria 2012; 70 (11): 864-867.
• 31. Darnall BD, Roy A, Chen AL et al. Comparison of a single-session pain management skills intervention with a single-session health education intervention and 8 sessions of cognitive-behavioral therapy in adults with chronic low back pain: A Randomized Clinical Trial. JAMA Netw Open 2021; 4 (8): e2113401.
• 32. Cherkin DC, Sherman KJ, Balderson BH et al. Comparison of complementary and alternative medicine with conventional mind-body therapies for chronic back pain: protocol for the Mind-body Approaches to Pain (MAP) randomized controlled trial. Trials 2014; 15: 211.
• 33. Gould HM, Atkinson JH, Chircop-Rollick T et al. Randomized placebo-controlled trial of desipramine, cognitive-behavioral therapy, and active placebo therapy for low back pain. Pain 2020; 161 (6): 1341-1349.
• 34. Harris A, Moe TF, Eriksen HR et al. Brief intervention, physical exercise and cognitive-behavioural group therapy for patients with chronic low back pain (The CINS trial). Eur J Pain 2017; 21 (8): 397-1407.
• 35. Helminen EE, Sinikallio SH, Valjakka AL et al. Effectiveness of a cognitive-behavioural group intervention for knee osteoarthritis pain: a randomized controlled trial. Clinical Rehabilitation 2015; 29 (9): 868-881.
• 36. Heutink M, Post MW, Bongers-Janssen HM et al. The CONECSI trial: Results of a randomized controlled trial of a multidisciplinary cognitive-behavioral program for coping with chronic neuropathic pain aNer spinal cord injury. Pain 2012; 153: 120-128.
• 37. Karlsson B, Burell G, Anderberg U et al. Cognitive-behaviour therapy in women with fibromyalgia: a randomized clinical trial. Scandinavian Journal of Pain 2015; 9: 11-21.
• 38. Khan M, Akhter S, Soomro RR et al. The effectiveness of Cognitive-Behavioral Therapy (CBT) with general exercises versus general exercises alone in the management of chronic low back pain. Pak J Pharm Sci 2014; 27 (4): 1113-1116.
• 39. Lumley MA, Schubiner H, Lockhart NSA et al. Emotional awareness and expression therapy, cognitive-behavioral therapy, and education for fibromyalgia: a cluster-randomized controlled trial. Pain 2017; 158 (12): 2354-2363.
• 40. Monticone M, Ambrosini E, Rocca B et al. Group-based task-oriented exercises aimed at managing kinesiophobia improved disability in chronic low back pain. European Journal of Pain 2016; 20 (4): 541-551.
• 41. Monticone M, Ambrosini E, Rocca B et al. Group-based multimodal exercises integrated with cognitive-behavioural therapy improve disability, pain and quality of life of subjects with chronic neck pain: a randomized controlled trial with one-year follow-up. Clinical Rehabilitation 2017; 31 (6): 742752.
• 42. Nicholas MK, Asghari A, Blyth FM et al. Self-management intervention for chronic pain in older adults: A randomised controlled trial. Pain 2013; 154 (6): 824-835.
• 43. Sharpe L, Schrieber L. A blind randomized controlled trial of cognitive versus behavioral versus cognitive-behavioral therapy for patients with rheumatoid arthritis. Psychotherapy and Psychotherapeutics 2012; 81 (3): 145-152.
• 44. Sleptsova M, Wossme B, Grossman P et al. Culturally sensitive group therapy for Turkish patients suffering from chronic pain: a randomised controlled intervention trial. Swiss Medical Weekly 2013; 143: w13875.
• 45. Thorn BE, Eyer JC, Van Dyke BP et al. Literacy-Adapted Cognitive-Behavioral Therapy Versus Education for Chronic Pain at Low-Income Clinics: A Randomized Controlled Trial. Ann Intern Med 2018; 168 (7): 471-480.
• 46. Turner JA, Anderson ML, Balderson BH et al. Mindfulness-based stress reduction and cognitive-behavioral therapy for chronic low back pain: similar effect mindfulness, catastrophizing, self-efficacy, and acceptance in a randomized controlled trial. Pain 2016; 157 (11): 2434-2444.
• 47. Vitiello MV, McCurry SM, Shortreed SM et al. Cognitive-behavioral treatment for comorbid insomnia and osteoarthritis pain in primary care: the lifestyles randomized controlled trial. Journal of the American Geriatrics Society 2013; 61 (6): 947-956.
• 48. Wang J, Liang K, Sun H et al. Psychotherapy combined with drug therapy in patients with category III chronic prostatitis/chronic pelvic pain syndrome: Arandomized controlled trial. International Journal of Urology 2018; 25: 710-715.
• 49. Yang J, Lo WLA, Zheng F et al. Evaluation of cognitive-behavioral therapy on improving pain, fear avoidance, and self-efficacy in patients with chronic low back pain: a systematic review and meta-analysis. Pain Res Manag 2022; 19: 4276175.
• 50. Hajihasani A, Rouhani M, Salavati M et al. The influence of cognitive-behavioral therapy on pain, quality of life, and depression in patients receiving physical therapy for chronic low back pain: a systematic review. PMR 2019; 11 (2): 167-176.
• 51. Harris P, Loveman E, Clegg A et al. Systematic review of cognitive-behavioural therapy for the management of headaches and migraines in adults. Br J Pain 2015; 9 (4): 213-224.
• 52. Khoo EL, Small R, Cheng W et al. Comparative evaluation of group-based mindfulness-based stress reduction and cognitive-behavioural therapy for the treatment and management of chronic pain: A systematic review and network meta-analysis. Evid Based Ment Health 2019; 22 (1): 26-35.
• 53. Niknejad B, Bolier R, Henderson CR et al. Association between psychological interventions and chronic pain outcomes in older adults: a systematic review and meta-analysis. JAMA Intern Med 2018; 178 (6): 830-839.
• 54. Cohen SP, Hooten WM, Vase L. Chronic pain: an update on burden, best practices, and new advances, The Lancet 2021; 397 (10289): 2082-2097.
• 55. Geneen LJ, Moore RA, Clarke C et al. Physical activity and exercise for chronic pain in adults: an overview of Cochrane reviews. Cochrane Database Syst Rev, 2017; 4 (4): CD011279.
• 56. Riemann D, Baglioni C, Bassetti C et al. European guideline for the diagnosis and treatment of insomnia. J Sleep Res 2017; 26 (6): 675-700.
• 57. Wilson S, Anderson K, Baldwin D et al. British Association for Psychopharmacology consensus statement on evidence-based treatment of insomnia, parasomnias and circadian rhythm disorders: An update. J Psychopharmacol 2019; 33 (8): 923-947.
• 58. Jungquist CR, O´Brien C, Matteson-Rusby S et al. The efficacy of cognitive-behavioral therapy for insomnia in patients with chronic pain. Sleep Med 2010; 11 (3): 302-309.
• 59. Veehof MM, Trompetter H, Bohlmeijer ET et al. Acceptance-and mindfulness-based interventions for the treatment of chronic pain: A meta-analytic review. Cognitive Behaviour Therapy 2016; 45: 5-31.
• 60. McCracken LM, Morley S. The psychological flexibility model: A basis for integration and progress in psychological approaches to chronic pain management. The Journal of Pain 2014; 15: 221-234.
• 61. Day MA. The development of MBCT for chronic pain. In Mindfulness-Based Cognitive Therapy for Chronic Pain: A Clinical Manual and Guide. John Wiley & Sons 2017.
• 62. Hughes LS, Clark J, Colclough JA et al. Acceptance and commitment therapy (ACT) for chronic pain. The Clinical Journal of Pain 2017; 33: 552-568.
• 63. ince B. Systematic review of the comparative effectiveness of cognitive-behavioural therapies for chronic pain. Journal of Cognitive Behavioral Psychotherapy and Research 2020; 9: 3.
• 64. Gilpin HR, Keyes A, Stahl DR, Greig R, McCracken LM. Predictors of Treatment Outcome in Contextual Cognitive and Behavioral Therapies for Chronic Pain: A Systematic Review. J Pain 2017; 18 (10): 1153-1164.
• 65. Turner JA, Holtzman S, Mancl L. Mediators, moderators, and predictors of therapeutic change in cognitive-behavioral therapy for chronic pain. Pain 2007; 127 (3): 276-286.
• 66. Äkerblom S, Perrin S, Rivano Fischer M, McCracken LM. Predictors and mediators of outcome in cognitive-behavioral therapy for chronic pain: the contributions of psychological flexibility. J Behav Med 2021; 44 (1): 111-122.

---

Celá stať v dokumentu PDF

Čes a slov Psychiatr 2023;119(2): 68 -76

Zpět