Česká a slovenská psychiatrie

Česká a slovenská psychiatrie

Časopis
Psychiatrické společnosti ČLS JEP
a Psychiatrickej spoločnosti SLS

dopisy redakci

NOVINKY V NIZOZEMSKÉ PSYCHIATRII


Nizozemská psychiatrie zažila v letech 2019 a 2020 dvě podstatné změny. První se týkala předsednictví Nizozemské psychiatrické společnosti (založené v roce 1871, je nejstarší nizozemskou odbornou společností ze všech specializačních oborů): v roce 2019 bylo poprvé upuštěno od tradice, že předsedou smí být pouze jeden z profesorů psychiatrie některé z osmi nizozemských univerzit. Poprvé se konkurzu na předsedu společnosti mohli zúčastnit i psychiatři neakademici. Konkurzem vítězně prošel Elnathan Prinsen, narozený v roce 1982, zaměstnaný v Deventeru v psychiatrickém krizovém týmu. Předsedou se stal v  dubnu 2019. Druhou velice podstatnou změnou je introdukce dvou nových zákonů týkajících se psychiatrie, a to od prvního ledna 2020.

Malá historická odbočka: původní "Zákon o šílenství" se datuje do roku 1841, byl přepracován v roce 1884 a vydržel v nezměněné podobě až do roku 1994 (!), kdy byl nahrazen "Zákonem o zvláštních příjmech v psychiatrických nemocnicích" (BOPZ), který pojednával o nucených příjmech a nucené léčbě v souvislosti s  kauzální vazbou mezi psychiatrickou poruchou a kritériem nebezpečí vztahujícím se k dotyčné osobě a/nebo okolí.1

Z nových zákonů je první "Zákon o nucené péči", týkající se osob mentálně postižených a osob s psychogeriatrickými poruchami (demence), neboť tyto skupiny nebyly vzaty do zákona z roku 1994. Cílem tohoto zákona je pokud možno předcházet nucené péči a nuceným hospitalizacím. Osoby, které (již) nemohou svoji vůli vyjádřit, jsou tímto zákonem lépe chráněny, a to i v domácím prostředí či jiném bydlení, ve škole, při denních aktivitách. Nucená péče může být použita pouze za předpokladu, že by její nepoužití mělo pro danou osobu závažné negativní následky.

Druhým novým zákonem je "Zákon povinné péče o duševní zdraví", ten se týká jak nucené péče, tak nucených příjmů (hospitalizace). Upravuje práva osob, jichž se nucená péče týká. Důležitou změnou je, že nucená péče může být poskytována i mimo zařízení pro duševní zdraví.2

Elnathan Prinsen se vyjadřuje k zákonu druhému:

"V zákoně z roku 1994 byl kladen důraz hlavně na nucené příjmy. Při přípravě nového zákona se psychiatři a pacienti shodli na tom, že důraz musí být daleko více kladen na léčbu: terapie ´šitá na míru´ každému pacientovi, terapeutický plán podle preferencí pacienta, právo rodiny vyjadřovat se k léčbě.

Stále jsme upozorňovali na rizika: nejde o zákon chránící před nebezpečím, byrokracie nesmí převážit nad dosažením původních cílů. Výsledkem je, že mínění profesionálů nepochybně není nejdůležitější při tvorbě politických rozhodnutí. To je vysoce frustrující. My totiž jen tak nežvaníme. Nyní hovoříme o opravách nového zákona, které můžeme v nejlepším případě očekávat v  červenci 2021. Tak dlouho čekat nemůžeme. To vede ke špatné péči o pacienty. Stávající zákon musíme změnit tak, aby bylo dosaženo původních cílů. Nás neslyšíte říkat, že veškerá ta byrokracie vede evidentně k lepší péči."3

Opravné řízení k těmto dvěma novým zákonům již běží a mělo by být ukončeno v  létě 2020. Zároveň běží řízení vedoucí ke druhému, novému návrhu výše uvedených zákonů, to by mělo být dokončeno koncem roku 2020. Poté by měly být přijaty politiky.

Dlužno poznamenat, že i přes uvedenou kritiku patří nizozemská péče o duševní zdraví stále k mondiální špičce.

Jindřich Mischa Nerad M.D.
nevázán k žádné instituci
Amsterdam, Nizozemsko

LITERATURA


Celá stať v dokumentu PDF
Čes a slov Psychiatr 2020;116(4): 214 -215

Zpět