Česká a slovenská psychiatrie

Časopis
Psychiatrické společnosti ČLS JEP
a Psychiatrickej spoločnosti SLS

zprávy / news

ISSN 1212-0383

ŽIVOTNÍ JUBILEUM DOC. MUDR. JIŘÍHO BERANA, CSC.

Dne 6. května 2020 se dožívá v plné síle emeritní přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň doc. MUDr. Jiří Beran, CSc., sedmdesáti let. Jubilant vyrůstal v menším středočeském městě Březnice, kde jeho otec (RNDr.) působil na střední škole zemědělského zaměření jako učitel biologie. Matka byla praktickou a zubní lékařkou. Po maturitě na gymnáziu v Příbrami zahájil studia Fakulty dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze (dnes 2. LF UK). Velmi časně se rozhodl pro psychiatrii, neboť procesy lidské psychiky ho zaujaly nejvíce. Po úspěšně dokončeném studiu nastoupil v roce 1974 do Dětské psychiatrické léčebny v Opařanech a po roce přešel na psychiatrické oddělení v Sadské, kde se pod vedením prim. MUDr. Milana Hausnera setkal s léčbou neuróz pomocí dynamické psychoterapie. Ve druhé polovině 70. let mělo toto pracoviště dobrý ohlas u odborné veřejnosti i mezi pacienty, a nelze se tak divit, že toto pracoviště mladého sekundáře výrazně ovlivnilo na celý život.

Dalším působištěm docenta Berana se stal Výzkumný ústav psychiatrický v Praze-Bohnicích, vedený prof. MUDr. Lubomírem Hanzlíčkem, DrSc. Pracoval zde na oddělení pro léčbu neuróz, kde psychoterapie byla významnou součástí léčby. Poznal zde řadu vynikajících osobností, mezi které patřil např. PhDr. Jaroslav Madlafousek, CSc., doc. MUDr. Ctirad Škoda, DrSc., MUDr. Zdeněk Dytrych, CSc., a další. Díky nim se také mohl seznámit s metodologií výzkumu v psychiatrii.

V roce 1981 nastoupil na místo odborného asistenta Katedry psychiatrie Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů (dnes Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví) vedené prof. MUDr. Alojzem Janíkem, DrSc. Získal zde mimo jiné základy pedagogické práce a precizní psychiatrické diagnostiky a léčby. V roce 1984 obhájil na Fakultě všeobecného lékařství UK (nyní 1. LF UK) kandidátskou disertační práci "Vliv psychoterapeutova výcviku a odborné praxe na jeho percepci psychoterapeutické interakce". V 80. letech absolvoval psychoterapeutický výcvik v systému SUR (Skála, Urban, Rubeš), vzdělání v rodinné terapii u prim. MUDr. Petra Boše a cvičnou analýzu. Na tomto pracovišti pracoval na plný úvazek do konce roku 1994.

V lednu 1995 nastoupil po doc. MUDr. Václavu Mikotovi, CSc., do funkce přednosty Psychiatrické kliniky LF UK a Fakultní nemocnice Plzeň, kde spolu s prim. MUDr. Taťánou Petráňovou dbal nejen na kvalitu péče o pacienty a kvalitu výuky, ale také na dobré kolegiální vztahy. V roce 1996 obhájil habilitační práci na téma "Psychoterapie v klinické praxi" a 19. 6. 1996 byl jmenován docentem pro obor psychiatrie. Psychiatrickou kliniku vedl do konce roku 2016, kdy předal vedení kliniky doc. MUDr. Janu Veverovi, Ph.D., ale na klinice zůstává i nadále. Stále také vyučuje na Západočeské univerzitě v Plzni.

Za svůj úspěch považuje to, že se mu do výuky podařilo zavést nový předmět "Lékařská psychologie a komunikace s nemocným". Pro tento předmět vytvořil učební texty v českém a anglickém jazyce (např. spolu s N. Tumpachovou - Základy lékařské psychologie pro studenty lékařství. Nakladatelství Karolinum, Praha 2003). Vybrané eseje studentů sepsané v rámci výuky uvedeného předmětu po 20 let vydával ve sbornících s názvem "O čem také přemýšlejí naši medici". Spolu s prof. PhDr. Janem Vymětalem organizoval po roce 2000 celkem 13 celostátních sympozií věnovaných výuce humanitních předmětů na lékařských fakultách v ČR. Dlouhodobě se také snažil o rozšíření psychoterapie mezi lékaře klinických oborů a pro tento účel napsal několik příruček: Psychoterapeutický přístup v klinické praxi (H+H, Jinočany 1992, 1996), Základy psychoterapie pro lékaře (Praha, Grada 2000) a Lékařská psychologie v praxi (Praha, Grada 2010). Je autorem řady kapitol v monografiích, učebních textů a několika desítek odborných článků. Vedle psychoterapie se zaměřil na psychosomatickou medicínu, a to nejprve spolu s doc. MUDr. Jaroslavem Bašteckým, CSc., později s MUDr. Vladislavem Chválou.

Po celou dobu plzeňského působení zůstal spjat s Katedrou psychiatrie IPVZ v Praze, kterou v roce 2008 převzal od prof. MUDr. Karla Chromého, CSc., a v jejímž vedení setrval do listopadu roku 2017. V současnosti zůstává v IPVZ jako vedoucí subkatedry psychosomatické medicíny, jímž je od jejího založení v roce 2015.

Jubilant žije po 45 let v manželství s operní pěvkyní Hanou Beranovou. Má dvě děti a dvě vnoučata. Celoživotně se věnuje výtvarné činnosti a pravidelně své práce vystavuje. Je členem Sdružení výtvarníků ČR. Žije střídavě v Praze, Plzni a v Březnici, kde se řadu let angažuje v komunální politice, nadační činnosti a předsedá spolku Bozeň - Přátelé města Březnice, z. s.

Za redakční radu České a slovenské psychiatrie, jejímž je pan docent Beran dlouholetým členem, děkuji za jeho přispění k její práci a přeji do dalších let hodně zdraví, úspěchů a radostí především mezi blízkými!

doc. Martin Anders

Celá stať v dokumentu PDF

Čes a slov Psychiatr 2020;116(2): 104 -105

Zpět