Česká a slovenská psychiatrie

Česká a slovenská psychiatrie

Časopis
Psychiatrické společnosti ČLS JEP
a Psychiatrickej spoločnosti SLS

dopisy redakci

ZPRÁVA Z VÝZKUMNÉHO POBYTU VE ŠVÝCARSKU

Od května 2017 jsem po dobu dvou let měla jedinečnou příležitost vědecky pracovat v přední světové laboratoři - Functional Brain Mapping Laboratory (FBM laboratoř), Department of Basic Neurosciences, Faculty of Medicine, University of Geneva, Ženeva, Švýcarsko. V této zprávě bych se s vámi ráda podělila o tuto zkušenost, která - jak doufám - může být inspirací pro odbornou veřejnost v oboru psychiatrie, psychologie a neurověd.

University of Geneva byla v Ženevě založena v roce 1559 Jeanem Calvinem a Theodorem de Béze a je druhou největší univerzitou ve Švýcarsku hned za univerzitou v Curychu. Ženevská univerzita také patří mezi nejvíce internacionální univerzity světa. Na jejích devíti fakultách studuje více než 17 tisíc studentů 150 různých národností. FBM laboratoř vedená prof. Christophem Michelem se zaměřuje na výzkum organizace a dynamiky rozsáhlých neuronálních sítí lidského mozku, jež charakterizují mentální procesy ve zdraví a  nemoci. Laboratoř se nachází v komplexu budov Campus Biotech na břehu Ženevského jezera s výhledem na Mont Blanc a její asi dvacetičlenný tým je naprosto mezinárodní, jediným Švýcarem je samotný vedoucí. V laboratoři jsem pracovala na vlastním projektu Debrasa, jenž byl finančně podpořen prestižním stipendiem Marie Sklodowska-Curie Action - Individual Fellowship - 2016 (https://www.facebook.com/Marie.Curie.Actions/posts/if-you-havent-met-her-yet-you-should-meet-her-now-our-msca-fellow-of-the-week-al/2035164923223697/). V tomto projektu jsem využila jak svých klinických dovedností z  oblasti psychiatrie, tak zkušeností v oboru elektrofyziologie, které jsem získala během Ph.D. studia ve Fyziologickém ústavu LF MU pod vedením prof. Miloslava Kuklety (Damborská, 2015). V rámci projektu Debrasa jsem spolupracovala s Psychiatrickou klinikou lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno a  Department of Psychiatry, University Hospital of Geneva. Výzkumný projekt byl orientován na studium patofyziologie deprese se záměrem přispět ke zlepšení diagnostiky a zvýšení účinnosti léčby této afektivní poruchy. Cílem studie bylo: 1) identifikovat elektrofyziologické biomarkery deprese; 2) navrhnout nové neurostimulační cíle hluboké mozkové stimulace pro léčbu farmakorezistentní deprese. Použitou metodou bylo měření elektrické aktivity mozku v klidových podmínkách pomocí high-density elektroencefalografie se 128 až 256 skalpovými elektrodami. Elektrická aktivita mozku byla zkoumána pomocí analýzy mikrostavů (Michel & Koenig, 2018) a z pohledu efektivní konektivity mezi mozkovými oblastmi, do nichž byla skalpově snímaná aktivita rekonstruována. Výsledky projektu přispěly k lepšímu pochopení patofyziologie deprese a přinesly poznatky potenciálně využitelné pro zavedení hluboké mozkové stimulace do léčby farmakorezistentní deprese:

1. ELEKTROFYZIOLOGICKÉ BIOMARKERY DEPRESE

V této studii jsme hledali neurobiologický podklad deprese. Skupina pacientů hospitalizovaných pro depresivní fázi v rámci depresivní episody, bipolární afektivní poruchy a periodické depresivní poruchy vykazovala pozitivní korelaci mezi tíží depresivních symptomů a  výskytem mikrostavu "A" v klidovém stavu. Tento mikrostav je dáván do souvislosti s aktivitou temporálního laloku a pozorovaná závislost tak může být odrazem změněné funkce rozsáhlých mozkových sítí související s tíží deprese (Damborská et al., 2019a). Narušenou dynamiku mikrostavu A jsme navíc pozorovali také na homogenním souboru pacientů s bipolární afektivní poruchou ve fázi remise (Damborská et al., 2019b). Jelikož tito pacienti byli vyšetřováni v  euthymním stavu a nalezená EEG abnormita nekorelovala s  psychometricky zjištěným stupněm úzkosti, potenciálně by se tento ukazatel mohl stát objektivním trait-biomarkerem bipolární afektivní poruchy, pokud bude nález replikován na větším vzorku.

2. NOVÉ CÍLE HLUBOKÉ MOZKOVÉ STIMULACE PRO LÉČBU FARMAKOREZISTENTNÍ DEPRESE

Metoda hluboké mozkové stimulace je novým směrem v léčbě deprese, u  něhož zatím nepanuje shoda ani v otázce výběru cílových mozkových struktur, ani v nastavení stimulačních parametrů (Drobisz & Damborská, 2019). Ve studii efektivní konektivity u pacientů v  depresivní fázi v rámci depresivní episody, bipolární afektivní poruchy a periodické depresivní poruchy jsme pozorovali vyšší než normální efektivní konektivitu z pravé amygdaly a tuto strukturu jsme navrhli jako možnou cílovou oblast pro léčbu farmakorezistentní deprese hlubokou mozkovou stimulací (Damborská et al., 2019c).

Projekt Debrasa jsem představila veřejnosti na Noci vědců v Bruselu (2017), Ženevě (2018) a Brně (2018) a na veletrhu REGION Tour v Brně (2019). Studie upoutala pozornost bruselského (Geukens, M., 2017) a  českého (Šrajbrová M. & Endrštová M., 2019) tisku.

Individuální výzkumné granty jsou specifické tím, že kromě výzkumných výstupů jsou zaměřeny i na profesní růst řešitele. V  rámci projektu jsem proto měla možnost absolvovat řadu workshopů, kurzů a seminářů, které mi umožnily rozšířit mou odbornou neurofyziologickou kvalifikaci ale i "soft skills", jako je řízení projektu, vedení týmu, získávání grantů, jazykové kurzy atd. Účastnila jsem se také pravidelných seminářů FBM laboratoře a jiných neurovědních laboratoří univerzity a také klinických seminářů psychiatrické kliniky fakultní nemocnice.

Touto cestou bych chtěla poděkovat projektovému manažerovi Masarykovy univerzity Mgr. Jakubu Zemanovi za jeho cenné rady při přípravě projektu. Zahraniční pobyt byl velkou životní zkušeností nejen pro mne, ale i pro celou mou rodinu, která se mnou do světa za dobrodružstvím vyrazila a které tímto také děkuji za všestrannou podporu.

Projekt byl finančně podpořen Horizon 2020 programem EU pro výzkum a  inovace v rámci Marie Sklodowska-Curie grantu No 739939.

MUDr. Alena Damborská, Ph.D.
Psychiatrická klinika LF MU a FNB, Brno

Literatura

Celá stať v dokumentu PDF
Čes a slov Psychiatr 2019;115(4): 193 -195

Zpět