Česká a slovenská psychiatrie

Časopis
Psychiatrické společnosti ČLS JEP
a Psychiatrickej spoločnosti SLS

původní práce / original article

• AKTUÁLNÍ ČÍSLO
• ARCHIV
• VYHLEDÁVÁNÍ
• PERIODIKUM
• REDAKČNÍ RADA
• PŘEDPLATNÉ
• INZERCE
• AKTUALIZOVANÉ
  POKYNY
  PRO AUTORY

• ISSN 1212-0383

• © Česká a Slovenská psychiatrie 2024
• © Galén 2024

• Úvodní strana
• Webmaster
• Provozovatel
  webu

ZMĚNY MITOCHONDRIÁLNÍCH FUNKCÍ U PACIENTŮ V MANICKÉ FÁZI BIPOLÁRNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHY

CHANGES OF MITOCHONDRIAL FUNCTIONS IN PATIENTS SUFFERING FROM MANIC EPISODE OF BIPOLAR AFFECTIVE DISORDER

---

ÚVOD

Bipolární afektivní porucha (BAP) je závažné, chronické psychiatrické onemocnění, pro které je typické střídání afektivních epizod deprese a mánie či hypománie. V průběhu onemocnění se mohou u nemocných vyskytnout epizody manické, hypomanické, depresivní, rychlé cyklování, smíšené stavy a v některých závažných případech se mohou objevit i psychotické symptomy. Mánie je charakterizovaná abnormálně elevovanou, expanzivní nebo dráždivou náladou, sníženou potřebou spánku, neadekvátně zvýšeným sebevědomím, myšlenkovým tryskem, zrychleným psychomotorickým tempem, urychlenou řečí, někdy i  agitovaností.¹ Diagnóza mánie může být někdy obtížná, především s ohledem na oslabený či zcela chybějící náhled nemocného, léčba pak bývá neadekvátní a  důsledky nemoci (osobní, sociální, pracovní, finanční atd.) tak mohou být pro samotného nemocného i pro jeho rodinu devastující. V současné době existují dobře účinná thymoprofylaktika, která zabraňují rekurenci manických a  depresivních epizod, někteří nemocní jsou však k této léčbě farmakorezistentní.²

Patofyziologie BAP je multifaktoriální a není dosud zcela jasná. Podílejí se na ní faktory genetické, psychosociální, biologické, významným spolupodílejícím se faktorem jsou depresogenní, stresové události v životě jedince. Mezi neuropatofyziologické cesty vedoucí ke vzniku BAP se řadí monoaminový systém, oxidativní a nitrosativní stres, mitochondriální dysfunkce, stres endoplazmatického retikula, změny v aktivitě CREB (transkripční faktor regulující transkripci genů, např. pro mozkový neurotrofní faktor BDNF) a  neurotrofním systému, dysregulace kalcia, neurozánětlivá odpověď a  autoimunitní procesy, tryptofan a jeho metabolity a dysregulace osy hypotalamus - hypofýza - kůra nadlevin (HPA) (obr. 1). Ve studiích zabývajících se strukturálními a funkčními změnami v mozku u nemocných trpících BAP bylo zjištěno poškození neuronálních okruhů, narušení neuronální plasticity a adaptability, narušení synaptického přenosu a transdukce signálu. Zvýšení oxidativního a nitrosativního stresu, změny neurotrofinů, zánětlivých cytokinů a změny kortikosteroidní aktivity jsou prokazatelně vztaženy k  mitochondriálním dysfunkcím, zánětlivým a autoimunitním procesům.^3,4 Současné poznatky umožňují formulovat několik biologických hypotéz vzniku a rozvoje BAP na základě rozpoznání biomarkerů pro vulnerabilitu k onemocnění, rozvoj a  průběh onemocnění a léčebnou odpověď. Studium těchto biomarkerů vychází z  výzkumu neurozobrazovacích metod a hodnocení strukturálních změn mozku, z  genetických studií a hodnocení polymorfismů kandidátních genů pro BAP a z výzkumu neurochemických biomarkerů detekovatelných na periferii např. z krve nemocných.⁵

---

---

Souvislost mezi mitochondriálními dysfunkcemi a psychickými chorobami byla prokázána v in vitro a také v in vivo studiích. ^6-10 Mitochondrie výrazně ovlivňují intracelulární procesy spojené s  transdukcí signálu, přežíváním neuronů a neuroplasticitou. Navíc mají zásadní roli při tvorbě adenosin-5´-trifosfátu (ATP), jsou zahrnuty do dalších intracelulárních procesů, jako jsou regulace tvorby reaktivních forem kyslíku (ROS), homeostáze kalcia a spouštění apoptózy.¹¹ Mitochondriální dysfunkce a  poruchy oxidativního metabolismu jsou typické pro mnoho chronických onemocnění, která nemusejí patřit do kategorie mitochondriálních chorob.¹² Aktuálně diskutovaná hypotéza mitochondriální dysfunkce u BAP je založená na nálezech z  magnetické rezonanční spektroskopie.^13-15 Pokles hladin vysoce energetických fosfátů, změny intracelulárního pH a zvýšená koncentrace laktátu byly nalezeny v mozcích nemocných trpících BAP, což naznačuje narušení procesu oxidativní fosforylace (OXPHOS), pokles celkové energetické produkce a/nebo substrátové dostupnosti a posun energetické produkce směrem ke glykolýze.^13,16

Některé nálezy poruch mitochondriálních funkcí u nemocných trpících BAP však nejsou konzistentní.¹² Např. nebyly nalezeny rozdíly v aktivitách citrátsyntázy (CS), sukcinátdehydrogenázy a malátdehydrogenázy v leukocytech u  nemocných trpících depresivní fází BAP bez léčby (tzv. "drug naive") a u zdravých kontrol.¹⁷ Dále, aktivita komplexu I byla snížená a bylo pozorováno vyšší oxidativní poškození mitochondriálních proteinů v  prefrontálním kortexu pacientů trpících BAP v porovnání s kontrolami.¹⁸

Cílem této studie bylo nalezení vztahu mezi mitochondriálními dysfunkcemi a  manickými epizodami BAR Aktivity CS a jednotlivých komplexů ETS a změny mitochondriálního dýchání byly zkoumány v trombocytech nemocných trpících BAP jako potenciální biologické markery afektivních poruch, které by mohly být jednoduše detekovatelné ze vzorku periferní krve těchto nemocných.

MATERIÁL A METODA

Design studie a studované kohorty

Do studie byli zahrnuti nemocní s diagnózou BAR v akutní manické fázi, přijatí na Psychiatrickou kliniku 1. LF UK a VFN v Praze. Byli požádáni o vyplnění dotazníku zjišťujícího základní sociodemografická data, farmakologickou anamnézu, osobní návyky a aktuálně užívanou medikaci. Klinické hodnocení BAP prováděl lékař/psychiatr pomocí diagnostických škál a dotazníků - Youngovy škály mánie (Young Mania Rating Scale; YMRS), škály Celkového klinického dojmu (Clinical Global Impression, Severity Scale; CGI-S) a Stručné psychiatrické hodnotící škály (Brief Psychiatrie Rating Scale; BPRS). Nemocní byli testováni na příznaky akutní mánie během 5 dnů po přijetí.

Pacienti s BAP splnili následující zařazující kritéria: věk 18-65 let, bez abúzu psychoaktivních látek, bez organického postižení a kognitivního narušení. Základní charakteristiky účastníků studie jsou uvedeny v tab. 1. Pacienti netrpěli žádnou závažnou somatickou chorobou a neužívali chronickou somatickou medikaci. Dále neužívali preparáty, které by mohly mít vliv na funkce mitochondrií, jako jsou vitamin E, koenzym Q10, L-karnitin, antibiotika (chloramfenikol, doxycyklin a fiuorochinolony), imunosupresiva (azathioprin, cyklosporin, takrolimus a everolimus), monoklonální protilátky a další léky které by mohly ovlivňovat mitochondriální metabolismus. Kontrolní skupina se skládala z věkově přiměřených zdravých dobrovolníků.

Studie byla prováděna v souladu s principy Helsinské deklarace, studijní protokol byl schválen etickou komisí 1. LF UK a VFN v Praze. Všichni pacienti podepsali informovaný souhlas k zařazení do studie.

Příprava trombocytů

Krev byla pacientům odebrána ráno, nalačno, před požitím ranní medikace; kouření cigaret a pití kávy bylo před odběrem zakázáno. Aktivity komplexů I, II, IV a CS byly měřeny modifikovanou metodou podle Foxe et al.¹⁹ v  trombocytech izolovaných z 9 ml krve odebrané do citrátu sodného. Krev odebíraná do K2EDTA zkumavek byla použita pro měření mitochondriální respirace v trombocytech. Následně byla připravena plazma bohatá na trombocyty pomocí centrifugace při 200 x g, 15-20 minut a 25°C.

Aktivity mitochondriálních enzymů

Citrátsyntáza (EC 2.3.3.1, CS) byla měřena spektrofotometricky metodou podle Srereho.²⁰ Určení aktivit komplexů dýchacího řetězce bylo provedeno modifikovanou metodou podle Ruština.²¹

Byly hodnoceny tyto komplexy ETS:

• - Komplex I (NADH:ubichinon reduktáza; EC 1.6.5.3)
• - Komplex II (sukcinátdehydrogenáza; EC 1.3.5.1)
• - Komplex IV (cytochrom c oxidáza; EC 1.9.3.1)
• - Aktivity těchto komplexů byly normalizovány k aktivitě CS.

Respirometrie s vysokým rozlišením

Respirační rychlost mitochondrií byla měřena při 37 °C v oxygrafu s vysokým rozlišením (Oxygraf-2k, Oroboros Instruments, Innsbruck, Rakousko), podle již zavedených metod.^22,23 Po umístění vzorku do inkubačních komůrek byla koncentrace kyslíku monitorována v čase a byla spočítána respirační rychlost (02 flow per cell, respiratory rate). Stanovení buněčné respirace bylo prováděno ihned po odběru krve, při uchovávání dochází ke snížení aktivit ATP syntházy a komplexu IV.²⁴

K rozeznání konkrétních mitochondriálních dysfunkcí souvisejících se stavem buněk byla rychlost respirace normalizována a) ke koncentraci krevních destiček, b) k maximální rychlosti respirace mitochondrií.^25,26

A) Dýchání v intaktních trombocytech

Plazma bohatá na trombocyty byla dvakrát zředěná v KH pufru. Měřili jsme fyziologickou rychlost dýchání (PR), maximální kapacitu ETS (ETSC), respiraci po inhibici komplexu I rotenonem (Rot) a zbytkovou spotřebu kyslíku (ROX) v  intaktních trombocytech za použití modifikované metody podle Sjövalla et al.27 Jednotlivé stavy dýchání byly navozeny specifickými mitochondriálními inhibitory (oligomycinem, rotenonem a antimycinem A) a rozpřahovačem - karbonyl kyanidem p-trifiuoromethoxyfenylhydrazonem (FCCP).

B) Dýchání v permeabilizovaných trombocytech

Plazma bohatá na trombocyty byla centrifugovaná 1500 x g po dobu 10 min v 25 °C; supernatant byl odstraněn a peleta resuspendována do dvouobjemového mitochondriálního respiračního média MiR05. Plazmatické membrány byly permeabilizovány 50 ug/ml digitoninu. Protokoly měření byly převzaty od Sjövalla et al.²⁷

Respirace spojená s komplexem I byla iniciována přidáním 5 mM malátu a 5 mM pyruvátu. Respirační stav 3 byl indukován přidáním lmM ADP a 5mM glutamátu (Kx I). Dále byl přidán 10 mM sukcinát k indukci respirace spojené s komplexem II; byla měřena respirační rychlost mitochondrií při vstupu elektronů přes komplex I i II (Kx I+II). Spotřeba kyslíku nezávislá na fosforylaci ADP byla měřena po přidání 2 ?g/ml oligomycinu jako respirace ve stavu 4o (LEAK). Maximální kapacita ETS (ETSC) byla určena titrací pomocí FCCP (1-3 ?M). Respirace spojená s komplexem I byla inhibována 0,5 ?M rotenonem a byla určena ETS kapacita vztažena ke komplexu II (inhibice komplexu I, Rot). Na závěr bylo přidáno 1,25 ?g/ ml antimycinu A a byla měřena zbytková spotřeba kyslíku (ROX), která byla odečtena ode všech ostatních respiračních rychlostí.

Analýza dat a statistika

Data byla analyzována pomocí programu DatLab 4.3 software (Oroboros Instruments, Innsbruck, Rakousko) zaznamenávajícího koncentrace kyslíku v  čase. Respirační rychlosti byly vyjádřeny v pmol 02 spotřebovaných za sekundu a vztažených k 10⁶ trombocytů. Po odečtení ROX byly vypočteny poměry k max. kapacitě ETS: PR/ETSC, LEAK/ETSC, NetPR = (PR-LEAK)/ETSC and Rot/ETSC u  intaktních trombocytů; Kx I/ETSC, Kx I + II/ETSC, LEAK/ETSC and Rot/ETSC u  permeabilizovaných trombocytů.

Všechna data jsou prezentována jako průměr ? směrodatná odchylka. Analýza dat byla provedena ve statistickém balíku R, verze 3.4.2, R Core Team, 2017.²⁸ Vzhledem k opakovaným měřením (pacient v mánii a remisi) jsou použity lineární modely se smíšenými efekty. Jako statistická j ednotka j e uvažován subj ekt p acienta, resp. kontroly. Pro vyjádření souvislosti sledované veličiny a  klinických projevů byl použit neparametrický Spearmanův korelační koeficient.

VÝSLEDKY

Do studie bylo zahrnuto 35 pacientů, ambulantní pacienti nebo pacienti hospitalizovaní s akutní manickou fází BAR Všichni pacienti splnili kritéria pro BAP podle dotazníku "Mood Disorder Questionnaire (MDQ)" a podstoupili klinické hodnocení a měření mitochondriálních funkcí v trombocytech. Klinická data zahrnovala údaje ze škál YMRS, CGI, a BPRS; výsledky jsou uvedeny v tab. 1.

Aktivity komplexů dýchacího řetězce a citrátsyntázy

Aktivita komplexu I (mánie-M: p = 0,009, remise-R: p < 0,001) byla signifikantně zvýšená u pacientů s BAP ve srovnání se zdravými kontrolami. Aktivity komplexu II (M: p < 0,001, R: p < 0,001) a komplexu IV (M: p < 0,001, R: p = 0,002) byly signifikantně sníženy ve srovnání s kontrolami (graf 1A). Aktivita CS (M: p < 0,001, R p < 0,001) byla snížená, proto byly aktivity komplexů též normalizovány k aktivitě CS. U pacientů s BAP byl nalezen zvýšený poměr aktivity komplexu I/CS (M: p < 0,001, R p < 0,001) (graf IB). Nebyly nalezeny signifikantní rozdíly mezi pacienty trpícími BAP, manickou fází a  pacienty v remisi.

Respirometrie v trombocytech

V intaktních trombocytech byly parametry respirace Rot (M: p < 0,001, R: p < 0, 001) a ROX (M: p < 0,001, R: p < 0,001) signifikantně sníženy u pacientů s  BAP v porovnání se zdravými kontrolami (graf 2A). Po normalizaci mitochondriální respirace k ETS kapacitě (ETSC), která představuje vnitřní marker funkce mitochondrií, byly poměry PR/ETSC (M: p < 0,001, R: p < 0,001), LEAK/ETSC (M: p = 0,016, R: p = 0,011) a NetPR/ETSC (M: p < 0,001, R: p < 0, 001) signifikantně zvýšeny a poměry Rot/ETSC (M: p < 0,001, R: p < 0,001) a  ROX/ETSC (M: p < 0,001, R: p < 0,001) signifikantně sníženy v trombocytech u  pacientů s BAP (graf 2B). Nebyly zaznamenány signifikantní rozdíly mezi pacienty s BAP a pacienty v remisi.

V permeabilizovaných trombocytech byly hodnoceny: Kx I-respirace a Kx II-respirace, ETSC, LEAK, Rot a ROX. ETSC byla signifikantně snížená u osob s  BAP oproti kontrolám (M: p = 0,005, R: p = 0,010) (graf 3A). Po normalizaci mitochondriální respirace k ETS kapacitě, Kx 1+11/ ETSC (M: p < 0,001, R: p = 0,007), Rot/ETSC (M: p = 0,021, R: nesignifikantně) a LEAK/ETSC (M: p < 0,001, R: nesignifikantně) byly zvýšeny parametry Rot/ETSC a LEAK/ETSC pouze u  manických BAP pacientů ve srovnání se zdravými kontrolami. Poměr LEAK/ETSC byl signifikantně zvýšen u pacientů s manickou fází BAP ve srovnání s pacienty v  remisi (p = 0,030) a poměr ROX/ETSC byl zvýšen u pacientů s BAP v remisi ve srovnání se zdravými kontrolami (p = 0,030) (graf 3B).

DISKUSE

Trombocyty jsou vhodným modelem pro studium mitochondriální respirace v  krevních elementech s ohledem na jejich jednoduchou izolaci, která umožňuje in situ a in vitro měření.^29,30

Aktivity komplexů dýchacího řetězce a citrátsyntázy

Prokázali jsme sníženou aktivitu CS. V předchozích pracích nebyly zjištěny signifikantní změny v aktivitách enzymů citrátového cyklu (CS, malátdehydrogenáza a sukcinát-dehydrogenáza) v lymfocytech pacientů s BAP.17 Tato studie byla ale limitována malým počtem pacientů (18 pacientů), nižším věkem, nízkou mírou expozice medikací, nedávným počátkem onemocnění (méně než 3 roky) a přítomností depresivních epizod všech pacientů s BAR Změny v  aktivitách enzymů citrátového cyklu se u pacientů s nedávným výskytem onemocnění jevily jako kompenzační a preventivní. Pozdější změny v citrátovém cyklu mohou přispět ke změnám v energetickém metabolismu a hrát roli v  patofyziologii BAP.¹⁷

Prokázali jsme zvýšenou aktivitu komplexu I a snížení aktivit komplexů II a  IV. Tyto výsledky se lišily od výsledků studie, která hodnotila aktivity komplexů ETS v mononukleárních buňkách BAP pacientů a kde nebyly nalezeny signifikantní změny při srovnání s kontrolami.³¹ Studie byla limitována malým počtem pacientů (12 pacientů s BAP) a euthymickým stavem onemocnění. V další studii nebyly nalezeny rozdíly v aktivitě komplexu I, hodnocené postmortem v  mitochondriích prefrontálního kortexu pacientů s BAP a kontrol.³² Zvýšená aktivita komplexu I byla nalezena u pacientů bez medikace; snížená aktivita komplexu I byla nalezena u pacientů s alespoň detekovatelným množstvím psychotropní medikace.³² Tato studie byla limitována tím, že vzorky byly získány pouze z prefrontálního kortexu, jiné části mozku nebyly zkoumány. Neměli bychom opomenout, že podávaná medikace může ovlivnit měřené mitochondriální parametry. Můžeme také zvažovat, že by zvýšená aktivita komplexu I mohla představovat kompenzační mechanismus ke sníženým aktivitám ostatních komplexů. Zvýšená aktivita komplexu I byla zjištěna v trombocytech pacientů s mentální anorexií33 a pacientů trpících Alzheimerovou nemocí.²²

Respirometrie v trombocytech

Parametry fyziologické respirace (PR), čisté fyziologické respirace (NetPR) a  respirace bez fosforylace (LEAK) byly v intaktních trombocytech osob s BAP zvýšeny po normalizaci k ETS kapacitě, zatímco Rot byla snížena (graf 2B). Tento nález dobře koresponduje s námi prokázaným zvýšením aktivity komplexu I  u pacientů s BAP I (graf 1A). Domníváme se, že zvýšení aktivity komplexu I u pacientů s BAP (v manické fázi i v remisi) může představovat adaptivní mechanismus zodpovědný za zvýšenou fyziologickou mitochondriální respiraci (PR/ETSC) v trombocytech. Za snížení mitochondriální respirace po inhibici komplexu I (Rot/ETSC) je zřejmě odpovědná snížená aktivita komplexu II u  pacientů s BAP (graf 2B).

Naše výsledky podporují hypotézu, že aktivita komplexu I koresponduje s  variabilitou klinických symptomů u různých psychiatrických a  neurodegenerativních onemocnění.^34,35

ETSC byla signifikantně snížená v permeabilizovaných trombocytech pacientů s  BAP (graf 3A), tj. v situaci s nadbytkem substrátů citrátového cyklu. Pokles ETS kapacity tedy nebyl způsoben nedostatkem substrátů. Toto snížení ETS lze vysvětlit spíše nedostatečnou funkcí enzymů citrátového cyklu a systému OXPHOS. Domníváme se, že zvýšená aktivita komplexu I u pacientů s BAP (graf 1A) představuje kompenzační mechanismus, který zajišťuje nezměněnou ETSC v  intaktních trombocytech (graf 2A).

KLADY A ZÁPORY STUDIE

Silnou stránkou studie je originalita výzkumu a design výzkumu. Studie, které byly dosud provedeny a týkaly se výzkumu mitochondriálních funkcí u pacientů s  BAP, byly provedeny u pacientů s depresivní fází onemocnění nebo u pacientů v  remisi nebo na postmortem vzorcích mozků. Analýza mitochondriální ch funkcí u  manických fází BAP dosud chybí. Tato studie jako první zkoumá mitochondriální respiraci v trombocytech u pacientů trpících BAP pomocí dobře zavedených metod.

Limitem studie je relativně malý vzorek pacientů a rozdíly ve farmakoterapii. Někteří pacienti byli non-kompliantní a neužívali před přijetím žádnou medikaci. Během hospitalizace bylo podáváno mnoho různých psychofarmak, což může ovlivňovat měřené parametry. Deset pacientů bylo medikováno valproátem a  deset pacientů užívalo lithium. Pacienti s mánií byli léčeni antipsychotiky, benzodiazepiny a hypnotiky. Lithium zvyšovalo aktivitu komplexu I v leukocytech u pacientů s depresivní epizodou BAP po 6 týdnech léčby lithiem, zatímco aktivity ostatních komplexů nebyly ovlivněny;³⁶ aktivity komplexů I-IV nebyly významně změněny u depresivních pacientů s BAP a  kontrol.³⁶ Otázkou zůstává, zda zvýšená aktivita komplexu I byla způsobena vlastní nemocí a byla v přímé souvislosti s epizodou BAP, nebo zda byla způsobena lithiem. V našich předchozích in vitro studiích nebyla mitochondriální respirace po expozici mitochondrií z prasečích mozků vysokými koncentracemi lithia (2-5 mM) významně ovlivněna.^37,38 Navíc nebyly nalezeny výrazné změny ve zkoumaných parametrech u pacientů s akutní mánií a u pacientů s remisi (např. nezjistili jsme signifikantní změny v hodnocených parametrech po léčbě). Měřené mitochondriální parametry tak nemohou být využity jako "state markery" BAP nebo jako markery farmakoterapie, ale mohou být využity jako "trait markery" BAP.

ZÁVĚR

Změny v aktivitách ETS komplexů a mitochondriální spotřebě kyslíku podporují hypotézu, že narušení bioenergetiky v mitochondriích se může podílet na patofyziologii BAP bez ohledu na fázi onemocnění. Měření v permeabilizovaných trombocytech potvrzují narušení funkce OXPHOS systému u pacientů s BAP. Měření aktivit ETS komplexů a mitochondriální respirace v intaktních trombocytech ukazuje zvýšení podílu komplexu I na produkci buněčné energie, pravděpodobně jako adaptační odpověď na sníženou funkci komplexů II a IV.

Budeme-li předpokládat, že změny mitochondriálních funkcí v trombocytech jsou odrazem změn v mozku, pak naše výsledky podporují hypotézu, že se změny aktivit komplexů ETS podílejí na patofyziologii BAR Naše výsledky ukazují, že mitochondriální parametry mohou být dále zkoumány jako "trait markery" BAP. Pro potvrzení tohoto závěru jsou namístě studie zaměřené na výzkum mitochondriálních dysfunkcí v různých fázích BAP.

Seznam zkratek:
BAP - bipolární afektivní porucha
BPRS - stručná psychiatrická hodnotící škála (Brief Psychiatrie Rating Scale)
CGI-S - škála hodnotící celkový klinický dojem, stupeň závažnosti onemocnění (Clinical Global Impression, Severity scale)
CS - citrátsyntáza
ETS - elektronový transportní systém
ETSC - maximální kapacita elektronového transportního systému
LEAK - nefosforylující stav respirace
OXPHOS - oxidativní fosforylace
PR - fyziologická respirace
Rot - respirace po inhibici komplexu I rotenonem
ROX - reziduální spotřeba kyslíku
YMRS - Youngova škála mánie (Young Mania Rating Scale)

LITERATURA

• 1. Malhi GS, Tanious M, Berk M. Mania: diagnosis and treatment recommendations. Current psychiatry reports 2012; 14 (6): 676-686.
• 2. Kato T, Kunugi H, Nanko S, Kato N. Mitochondrial DNA polymorphisms in bipolar disorder. Journal of Affective Disorders 2001; 62 (3): 151-164.
• 3. Berk M, Kapczinski F, Andreazza AC, Dean OM, Giorlando F, Maes M et al. Pathways underlying neuroprogression in bipolar disorder: focus on inflammation, oxidative stress and neurotrophic factors. Neuroscience and Biobehavioral Reviews 2011; 35 (3): 804-817.
• 4. Sigitova E, Fisar Z, Hroudova J, Cikankova T, Raboch J. Biological hypotheses and biomarkers of bipolar disorder. Psychiatry and Clinical Neurosciences 2017; 71 (2): 77-103.
• 5. Sigitova E, Fisar Z, Hroudova J, Cikankova T, Raboch J. Biological hypotheses and biomarkers of bipolar disorder. Psychiatry and Clinical Neurosciences 2017; 71 (2): 77-103.
• 6. Shao L, Martin MV, Watson SJ, Schatzberg A, Akil H, Myers RM et al. Mitochondrial involvement in psychiatric disorders. Annals of Medicine 2008; 40 (4): 281-295.
• 7. Rezin GT, Amboni G, Zugno Al, Quevedo J, Streck EL. Mitochondrial dysfunction and psychiatric disorders. Neurochemical Research 2009; 34 (6): 1021-1029.
• 8. Jou SH, Chiu NY, Liu CS. Mitochondrial dysfunction and psychiatric disorders. Chang Gung Medical Journal 2009; 32 (4): 370-379.
• 9. Schapira AH. Mitochondrial diseases. Lancet 2012; 379 (9828): 1825-1834.
• 10. Young LT. Is bipolar disorder a mitochondrial disease? Journal of Psychiatry & Neuroscience: JPN 2007; 32 (3): 160-161.
• 11. Clay HB, Sillivan S, Konrádi C. Mitochondrial dysfunction and pathology in bipolar disorder and schizophrenia. International Journal of Developmental Neuroscience: the official journal of the International Society for Developmental Neuroscience 2011; 29 (3): 311-324.
• 12. Cikankova T, Sigitova E, Zverova M, Fisar Z, Raboch J, Hroudova J. Mitochondrial dysfunctions in bipolar disorder: effect of the disease and pharmacotherapy CNS & Neurological Disorders Drug Targets 2017; 16 (2): 176-186.
• 13. Stork C, Renshaw PF. Mitochondrial dysfunction in bipolar disorder: evidence from magnetic resonance spectroscopy research. Molecular Psychiatry 2005; 10 (10): 900-919.
• 14. Quiroz JA, Gray NA, Kato T, Manji HK. Mitochondrially mediated plasticity in the pathophysiology and treatment of bipolar disorder. Neuropsychopharmacology: official publication of the American College of Neuropsychopharmacology 2008; 33 (11): 2551-2565.
• 15. Kato T, Kato N. Mitochondrial dysfunction in bipolar disorder. Bipolar Disorders 2000; 2 (3 Pt 1): 180-190.
• 16. Yildiz-Yesiloglu A, Ankerst DP. Neurochemical alterations of the brain in bipolar disorder and their implications for pathophysiology: a systematic review of the in vivo proton magnetic resonance spectroscopy findings. Prog Neuropsychopharmacol Biol Psychiatry 2006; 30 (6): 969-995.
• 17. de Sousa RT, Streck EL, Forlenza OV, Brunoni AR, Zanetti MV, Ferreira GK et al. Regulation of leukocyte tricarbo-xylic acid cycle in drug-naive Bipolar Disorder. Neuroscience Letters 2015; 605: 65-68.
• 18. Andreazza AC, Shao L, Wang JF, Young LT. Mitochondrial complex I activity and oxidative damage to mitochondrial proteins in the prefrontal cortex of patients with bipolar disorder. Archives of General Psychiatry 2010; 67 (4): 360-368.
• 19. Fox JE, Reynolds CC, Boyles JK. Studying the platelet cytoskeleton in Triton X-100 lysates. Methods Enzymol 1992; 215: 42-58.
• 20. Srere PA. Citrate synthase: [EC 4.1.3.7 Citrate oxaloacetate-lyase (CoA acetylating)] Methods in Enzymology 1969; 13: 3-11.
• 21. Rustin P, Chretien D, Bourgeron T, Gerard B, Rotig A, Saudubray JM et al. Biochemical and molecular investigations in respiratory chain deficiencies. Clinica Chimica Acta; international journal of clinical chemistry 1994; 228(1) : 35-51.
• 22. Fisar Z, Hroudova J, Hansikova H, Spacilova J, Lelkova P, Wenchich L et al. Mitochondrial Respiration in the Platelets of Patients with Alzheimer´'s Disease. Current Alzheimer Research 2016; 13 (8): 930-941.
• 23. Hroudova J, Fisar Z, Kitzlerova E, Zverova M, Raboch J. Mitochondrial respiration in blood platelets of depressive patients. Mitochondrion 2013; 13 (6): 795-800.
• 24. Diab YA, Thomas A, Luban NL, Wong EC, Wagner SJ, Levy RJ. Acquired cytochrome C oxidase impairment in apheresis platelets during storage: a  possible mechanism for depletion of metabolic adenosine triphosphate. Transfusion 2012; 52 (5): 1024-1030.
• 25. Renner K, Amberger A, Konwalinka G, Kofler R, Gnaiger E. Changes of mitochondrial respiration, mitochondrial content and cell size after induction of apoptosis in leukemia cells. Biochimica et Biophysica Acta 2003; 1642(1-2): 115-123.
• 26. Stadlmann S, Renner K, Pollheimer J, Moser PL, Zeimet AG, Offner FA et al. Preserved coupling of oxidative phosphorylation but decreased mitochondrial respiratory capacity in IL-lbeta-treated human peritoneal mesothelial cells. Cell Biochem Biophys 2006; 44 (2): 179-186.
• 27. Sjovall F, Morota S, Hansson MJ, Friberg H, Gnaiger E, Elmer E. Temporal increase of platelet mitochondrial respiration is negatively associated with clinical outcome in patients with sepsis. Critical care (London, England) 2010; 14(6): R214.
• 28. R Core Team. A language and environment for statistical computing. Vienna, Austria: R Foundation for Statistical Computing 2017.
• 29. Sjovall F, Ehinger JK, Marelsson SE, Morota S, Frostner EA, Uchino H et al. Mitochondrial respiration in human viable platelets-methodology and influence of gender, age and storage. Mitochondrion 2013; 13 (1): 7-14.
• 30. Wang L, Wu Q, Fan Z, Xie R, Wang Z, Lu Y Platelet mitochondrial dysfunction and the correlation with human diseases. Biochemical Society transactions 2017; 45 (6): 1213-1223.
• 31. Gubert C, Stertz L, Pfaffenseller B, Panizzutti BS, Rezin GT, Massuda R et al. Mitochondrial activity and oxidative stress markers in peripheral blood mononuclear cells of patients with bipolar disorder, schizophrenia, and healthy subjects. J Psychiatr Res 2013; 47 (10): 1396-1402.
• 32. Rollins BL, Morgan L, Hjelm BE, Sequeira A, Schatzberg AF, Barchas JD et al. Mitochondrial complex I deficiency in schizophrenia and bipolar disorder and medication influence. Molecular Neuropsychiatry 2018; 3 (3): 157-169.
• 33. Bohm M, Papezova H, Hansikova H, Wenchich L, Zeman J. Activities of respiratory chain complexes in isolated platelets in females with anorexia nervosa. Int J Eat Disord 2007; 40 (7): 659-663.
• 34. Ben-Shachar D. The interplay between mitochondrial complex I, dopamine and Spl in schizophrenia. J Neural Transm (Vienna) 2009; 116 (11): 1383-1396.
• 35. Hroudova J, Fisar Z. Connectivity between mitochondrial functions and psychiatric disorders. Psychiatry and Clinical Neurosciences 2011; 65 (2): 130-141.
• 36. de Sousa RT, Streck EL, Zanetti MV, Ferreira GK, Diniz BS, Brunoni AR et al. Lithium increases leukocyte mitochondrial complex I activity in bipolar disorder during depressive episodes. Psychopharmacology 2014.
• 37. Hroudova J, Fisar Z. Activities of respiratory chain complexes and citrate synthase influenced by pharmacologically different antidepressants and mood stabilizers. Neuroendocrinology Letters 2010; 31 (3): 336-342.
• 38. Hroudova J, Fisar Z. In vitro inhibition of mitochondrial respiratory rate by antidepressants. Toxicology Letters 2012; 213 (3): 345-352.
• 39. Overall JE, Gorham DR. The brief psychiatric rating scale. Psychol Rep 1962; 10: 799-812.
• 40. Guy W. Clinical Global Impressions (CGI) Scale, Modified. In Rush, John A. Task Force for the Handbook of Psychiatric Measures. Handbook of Psychiatric Measures (1st ed.). Washington D.C, American Psychiatric Association 2000.
• 41. Lukasiewicz M, Gerard S, Besnard A, Falissard B, Perrin E, Sapin H et al. Young Mania Rating Scale: how to interpret the numbers? Determination of a  severity threshold and of the minimal clinically significant difference in the EMBLEM cohort. Int J Methods Psychiatr Res 2013; 22 (1): 46-58.

---

Celá stať v dokumentu PDF

Čes a slov Psychiatr 2018;114(6): 244 -252

Zpět