Vážený pane šéfredaktore,
Kališová se spoluautory podrobně a pečlivě shrnuli dosavadní znalosti možného
ovlivnění kognitivních funkcí pomocí elektrokonvulzivní terapie (EKT).1 Ve
většině literatury je zmiňován možný přechodný negativní vliv EKT na
kognitivní funkce a to spolu s předpojatostí nemocných a jejich rodinných
příslušníků vůči EKT jsou často důvody k sáhodlouhým diskusím před vlastní
EKT. V diskusích s rodinnými příslušníky a pacienty využíváme v některých
případech obrazovou dokumentaci výsledků neuropsychologických testů, na
kterých je vidět názorně stav konkrétního pacienta. Zatímco halucinace, bludy
a jiné psychotické prožitky rodinní příslušníci i pacienti často bagatelizují,
konfrontaci s výsledky neuropsychologických testů již berou vážně. Využíváme
tak v praxi čínského přísloví, že obraz vydá za 1000 slov.2 Na obr. 1 jsou
vidět první tři úlohy z Montrealského kognitivního testu (MoCA), který se
používá jako skríninkový nástroj pro detekci kognitivních poruch.
Maximální
bodové hodnocení je stejně jako u Mini-Mental State Examination (MMSE) 30 bodů,
ale test je náročnější než MMSE a zachytí i kognitivní deficity na úrovni
mírné kognitivní poruchy,3 které lze nalézt nejenom u seniorů, ale i u
pacientů se schizofrenií. Nedávno jsme publikovali normy pro MoCA test u
českých seniorů a převodní tabulku mezi MoCA a MMSE,4 která umožní klinikům
přejít z MMSE k MoCA, protože MMSE není od roku 2001 testem volně šiřitelným.
Licencovanou verzi si klinici mohou zakoupit od Psychological Assessment
Resources (PAR), a to každý test za 1,23 S. Na rozdíl od norem nejsou převodní
tabulky závislé na věku. Obr. 1 byl získán u 19leté studentky posledního
ročníku gymnázia v průběhu její druhé epizody schizofrenie, která vznikla dva
měsíce po vysazení quetiapinu spolu s jednorázovým užitím marihuany. Bez
efektu byla léčena quetiapinem 800 mg p. d., proto byla převáděna zkříženou
titrací na klozapin. V klinickém obraze dominovaly příznaky 1. řádu -
odebírání myšlenek, sluchové imperativní halucinace, dále paranoidní a
perzekuční bludná produkce, zárazy v myšlení, mutismus, dezorientace časem,
odmítání jídla z psychotické motivace, proto byla indikována k provedení EKT.
Vyšetření MoCA bylo provedeno před aplikací EKT a její skóre bylo 11 z 30 bodů,
což odpovídá méně než 21 bodům v MMSE. Druhé vyšetření MoCA (obr. 2) bylo
provedeno 4 dny od 8. aplikace EKT, jež spolu s medikací klozapinem 200 mg p.
d. vedly k odeznění psychózy. Celkové skóre MoCA bylo 26 bodů (ekvivalent 28
bodů v MMSE). Během léčby došlo k nárůstu MoCA o 15 bodů. Kromě
kvantitativních parametrů je na obou obrázcích zřetelný i kvalitativní posun.
Výhodou vyšetření pomocí MoCA je jeho snadná dostupnost
(http://www.mocatest.org), hrubá orientace v kognitivním výkonu při
nedostupnosti psychologa a malá časová náročnost. Samotná EKT nemá přímý
prokognitivní efekt, ale její antipsychotické působení v kombinaci s
klozapinem vedlo v případě pacientky k úpravě kognice.
Tento komentář byl podpořen projektem "Udržitelnost Národního ústavu duševního zdraví" s číslem grantu L01611 s finanční podporou MŠMT v rámci program NPUI.
MUDr. Miloslav Kopeček, PhD. a MUDr. Pavel Knytl
Národní ústav duševního zdraví Klecany