Ke konci loňského roku nás všechny zastihla smutná zpráva, že navždy odešel velmi oblíbený kolega, který nás dlouhá léta doprovázel na cestě nejen profesionální částí našich životů.
Docent František Faltus maturoval na reálném gymnáziu v Praze roku 1949. V roce 1955 promoval na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze a po promoci začal ihned pracovat v psychiatrické léčebně v Horních Beřkovicích s řadou psychiatrů, kteří se všichni stali výraznými osobnostmi naší psychiatrie doma i v zahraničí. V letech 1959-61 byl zaměstnán jako samostatný psychiatr v rámci neurologického oddělení Vojenské nemocnice v Plzni. Od 1. 8. 1961 pracoval na Psychiatrické klinice v Praze, a to až do svého odchodu do důchodu v roce 1996. Zpočátku jako sekundární lékař, od roku 1970 jako odborný asistent a postupně ve funkci vedoucího lékaře na různých odděleních kliniky. V roce 1959 úspěšně získal první atestaci v psychiatrii a v roce 1969 druhou. Spolu s MUDr. Plzákem a MUDr. Součkem stál počátkem 60. let u zrodu Linky důvěry na Psychiatrické klinice v Praze. V rámci výzkumné práce působil jako koordinátor velké řady klinických studií s novými psychofarmaky a jistě právem patří mezi průkopníky a pionýry klinické psychofarmakologie u nás.
V roce 1983 založil na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN v Praze Jednotku specializované péče pro poruchy příjmu potravy, která byla první takto specializovanou jednotkou ve střední a východní Evropě. Specializovanou jednotku vedl František Faltus do roku 1998, a to vždy ve spolupráci se specialisty z celého světa, čímž dosáhl toho, že jeho pracoviště získalo významné místo mezi podobnými subjekty ve světě a podílelo se na mezinárodních výzkumech v této oblasti. Také proto bylo iniciováno založení ceny Františka Faltuse udělované našim i zahraničním odborníkům (laureáty byli např. prof C. Bulik z USA, H. Kordy z University v Heidelbergu), kteří se významně zasloužili o vědecký a klinický rozvoj specializovaného oboru nebo jejichž významná práce zazněla na mezinárodní konferenci o poruchách příjmu potravy, kterou každé dva roky pořádá Jednotka specializované péče o poruchy příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Praha.
V průběhu prvního pololetí roku 1990 se habilitoval a rovněž obhájil doktorskou dizertační práci (DrSc). Od roku 1972 byl členem redakční rady časopisu Česká a Slovenská psychiatrie, v letech 1991-2006 zastával funkci vedoucího redaktora tohoto časopisu a i poté dále zůstal aktivním členem redakční rady. Byl také tím, kdo vybral a postupně zasvěcoval do tajů redakční práce současného šéfredaktora a jeho zástupkyni. Byl vždy připraven pomoci, sám přispíval svými texty a aktivně se zajímal o recenzní práci, čímž si udržoval velmi široký a hluboký rozhled v celém oboru psychiatrie. Po roce 1990 čile pracoval ve výborech Psychiatrické společnosti ČLS JEP, jejímž se stal čestným členem. Působil velmi aktivně i na mezinárodním poli a dlouhá léta byl členem řady odborných mezinárodních společností, především Světové psychiatrické společnosti, Evropské rady pro poruchy příjmu potravy, International Society for Adolescent Psychiatry a European College of Neuropsychopharmacology Byl čestným předsedou Společnosti pro výzkum a terapii příjmu potravy a čestným členem Sekce pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické společnosti ČLS JEP. V roce 2005 obdržel čestnou medaili Univerzity Karlovy v Praze spolu s Uznáním za pedagogickou a vědeckou činnost. V témže roce se mu rovněž dostalo Zvláštního uznání za mimořádný přínos pro české zdravotnictví od ministra zdravotnictví ČR.
Docent František Faltus publikoval přes 200 odborných a populárně vědeckých prací a článků zaměřených především na oblast psychofarmakologie a příjmu potravy. Publikoval dvě monografie v oboru, jehož je u nás vskutku průkopníkem a zakladatelem, a to "Řekni mi, co jíš" (AVICENUM Praha 1977), jež má populárně vědecký charakter a přispěla v pravý čas značně k osvětě této u nás se množící poruchy; a odbornou publikaci "Anorexiamentalis" (AVICENUM Praha, Thomayerova sbírka 1979). Zpracoval četné kapitoly do několika monografií, skript a učebnic: repetitorium nebo skripta pro studenty medicíny.
František Faltus byl "věrný" klinice až do poslední doby. Pravidelně se zúčastňoval různých společných akcí, jakými byly např. výjezdní semináře, předvánoční setkání; dokud měl síly, zúčastňoval se i předvánoční klinické vizity, Vondráčkova večera v Lékařském domě, na který si připravil zajímavý příspěvek o prof. Vondráčkovi. I když neměl na klinice již pracovní úvazek, měl tam stále svůj stůl s počítačem a literaturou, kterou pravidelně sledoval a nabízel příspěvky do časopisu. Plánoval přispět i do knihy "S anděly nad hlavou", avšak to již nestihl.
Do posledních svých dnů byl velmi aktivní, plánoval schůzky, a to i přesto, že zdraví neměl z nejpevnějších. Vždy s humorem reagoval na každodenní události a prakticky nebylo možné jej potkat jakkoliv nazlobeného. Jeho pozitivní myšlení, cit pro humor, noblesní vystupování, loajalita s institucí nám budou hodně scházet.
Milý Františku, budeš stále v našich srdcích!
prof. Hana Papežová, prof. Jiří Raboch a doc. Martin Anders